30.11.17

Recenze: Paddington 2 - 60%

Mno, medved je zpět. A tentokrát je nespravedlivě odsouzen a uvězněn, a musí utéct a odhalit skutečného padoucha, šíleného herce a mistra převleků Hugha Granta, který je tak cool, že platí za orální sex černým prostitutkám i když chodí zadarmo s Elizabeth Hurleyovou. Ale to jsme někde jinde...


Druhý Paddington je skoro ve všem přesně totéž jako první film. Což znamená, že to všechno je trochu méně okouzlující, protože naivního mírně retardovaného medvěda teď už celkem dobře známe a víme, co od něj můžeme čekat. A Hugh Grant je - bez ohledu na černé prostitutky - o něco méně zábavný než Nicole Kidmanová v jedničce. A možná je to celé ještě o trochu víc pro malé dětičky a ještě o trochu víc předvídatelnější.

28.11.17

Recenze: Kvarteto - 50%

Smyčcové kvarteto (tři muži a jedna žena) nacvičuje v Olomouci nový kousek, a moc mu to nejde. Jeden z mužů je extrémně zamlklý samotář. Mezi zbývajícími třemi vznikne něco jako milostný trojúhelník. A kolem toho se dějí nějaké další věci.


Miroslav Krobot natočil svůj druhý celovečerní film, ale nevypadá to tak. Kvarteto je totiž téměř po všech stránkách slabší než jeho prvotina Díra u Hanušovic. Jedinou změnou k lepšímu je zřejmě vyšší rozpočet a tudíž vyšší standard co se týče kamery, svícení apod. Ale to spíše ničí bezprostřední atmosféru "na koleně" a dělá to z nízkorozpočtového nezávislého filmu něco jako sterilní televizní inscenaci, bohužel.

24.11.17

Recenze: 7 životů [What Happened to Monday] - 50%

70. léta 21. století. Na Zemi je málo potravy, proto už tři desetiletí platí, že každá rodina smí mít jen jedno dítě (což je problém, protože následkem genetických poruch jsou všechny ženy hrozně plodné). Komu se narodí více dětí, tomu jsou odebrány a strčeny do kryospánku, kde mají zůstat tak, dokud se situace na Zemi nezlepší.

Willem Dafoe se před 30 lety vzepřel systému a ukryl sedmerčata, která se narodila jeho dceři (ta zemřela při porodu). Sedm holčiček pojmenoval podle dní v týdnu, a naučil je, aby každá z nich vycházela z domu pouze jeden den v týdnu (zatímco všechny ostatní zůstávají doma). Večer pak ta, která měla "vycházku" odvypráví ostatním, co všechno se jí stalo, a další den se vydává ven další...

Tak to víceméně funguje každý den, až do 30. narozenin všech sester (Dafoe je dávno po smrti a účinkuje jen ve flashbacku). Pak se ale jednoho večera Pondělí nevrátí domů. Co teď? Sestry se dohodnou, že v úterý se Úterý vydá ven, jako by se nechumelilo... Úterý je ale zajata a odvezena ke Glenn Closeové (která vypadá jako špatný digitální model Glenn Closeové), autorce onoho zákona o jednom dítěti, která zjevně něco ví...


Tento film režíroval Tommy Wirkola, který má zvláštní dar natáčet filmy s neskutečně originálními náměty, a nic moc z těch neskutečně originálních námětů nevytěžit. V případě 7 životů to platí stejně jako při jeho Dead Snow a Jeníčkovi a Mařence.

21.11.17

Recenze: Táta je doma 2 [Daddy's Home 2] - 30%

Tato (v USA úspěšná) komedie je pokračováním filmu (v USA také úspěšného), který jsem neviděl. Ale ani mi to nějak příliš nevadilo. Stačilo osvěžit si, že v prvním dílu se musí biologický otec několika dětí (Mark Wahlberg) skamarádit s aktuálním adoptivním otcem týchž dětí (Will Ferrell), přičemž Wahlberg je motorkář a klátič, zatímco Ferrell je zženštilý loser, ale děti mají rády oba z nich. O tom byl první film. A protože první film vydělal hromadu peněz, přichází co možno nejdříve dvojka.


Dvojka "přitlačí na pilu" tím způsobem, že za Wahlbergem a Ferrellem přijedou na návštěvu jejich otcové, kteří jsou ještě extrémnější verze týchž stereotypů. To znamená, že Wahlbergův otec Mel Gibson je kapitán raketoplánu a super mega klátič, zatímco Ferrellův otec John Lithgow je pošťák v důchodu, který rád hraje společenské hry, mluví zásadně slušně a pomalu neví, co je to sex. A celá rozvětvená rodina (otcové, praotcové, manželky, děti) se vydává na vánoční dovolenou do luxusního pronajatého srubu. (Uniká mi, proč má film premiéru nyní, a ne na Vánoce.)

20.11.17

Reflex causa: Poslední z Aporveru

V posledním Reflexu (číslo 46/2017) vyšel článek Kateřiny Kadlecové o produkci neexistujícího českého megafilmu Tomáše Krejčího Poslední z Aporveru (na kterém se v tuto dobu pracuje už mnohem déle, než na FUKAFUTOKYU, a je asi 1500x dražší).

Pokud vím, je to po těch více než deseti ltech letech první pokus o trochu pdrobnější analýzu, která pouze nepapouškuje prohlášení Krejčího, ale také se snaží cosi sama ověřovat.


Kromě toho, že vám chci doporučit jeho přečtení, souvisí s tímto článkem taky jedna věc, která se do něj nedostala. Totiž, v rozhovoru s autorkou Krejčí tvrdil, že se o Vánocích 2014 konalo promítání tohoto filmu (ano, toho samého, který doteď neměl premiéru), a že "Franta Fuka si objednal lístek a nepřišel. Mrzelo mě to."

Proti tomu bych se chtěl důrazně ohradit, neboť jsem si lístky na film Poslední z Aporveru nikdy neobjednal, ani jsem nikdy netušil, že se nějaká jeho projekce měla konat. Pokud bych to tušil, rád bych se jí zúčastnil, neboť mě tento film velmi zajímal (a stále zajímá, i když teď už z podstatně jiných důvodů). A značně mě irituje, když se někdo lživě zašťiťuje mým jménem

Po krátkém pátrání mezi filmovými kolegy a founoušky jsem nenašel nikoho, kdo by se této projekce zúčastnil, a mohl mi tudíž sdělit, v jakém stavu se film nacházel v roce 2014, pokud v nějakém...

16.11.17

Recenze: Zahradnictví: Nápadník - 40%

Nápadníkem se uzavírá trilogie Zahradnictví (recenze prvního dílu, recenze druhého dílu) a dobrá zpráva je, že jde o nejlepší film z těchto tří. Špatná zpráva je, že to pořád není dobrý film.


Dějová linie je tentokrát výrazně jasnější: Dva mladí lidé se mají rádi, chtělii by se vzít, ale otec nevěsty nesnáší ženicha (kterého celý zbytek rodiny akceptuje). To celé se odehrává někdy kolem roku 1960 (tedy mnoho let po dvojce), za pokročilého komunismu. Abyste si film vychutnali do té míry, jak je to jen možné, nemusíte vlastně vůbec nic vědět o předchozích dvou filmech trilogie.

15.11.17

Recenze: Liga spravedlnosti [Justice League] - 50%

Ještě donedávna byla představa, že se v jednom filmu plnohodnotně setkají Batman, Superman, Wonder Woman, Aquaman, Flash a Cyborg (nebo aspoň polovina z nich) jakýmsi vzrušujícím erotickým snem comicsových fanoušků.

Teď k tomu konečně došlo, a moc vzrušující to není.


Superman je mrtvý a pohřbený. Ovšem víme, že v hrobě moc dlouho nezůstane, neboť je v trailerech i na plakátech. Stejně tak víme, že se šest výše zmíněných hrdinů musí dát v průběhu filmu dohromady, aby se postavili strašlivému zlu z jiné dimenze, které hodlá nastolit na zemi peklo (doslova) a jmenuje se Steppenwolf.

Steppenwolf (ilustrační foto)
To všechno dávno víme z  trailerů a jiných reklamních materiálů, takže by se dalo očekávat, že to setkávání týmu a oživování Supermana bude odbyto buď velmi svižně, nebo aspoň dostatečně zábavně / originálně. Bohužel, nic z toho se nestane, a trvá asi dvě třetiny filmu, než konečně celá šestka může vyrazit do společné akce.

10.11.17

Recenze: Vražda v Orient expresu [Murder on the Orient Express] - 60%

30. léta minulého století. Z Istanbulu vyráží superluxusní vlak a v noci dojde v jednom z jeho luxusních kupé k vraždě. Naštěstí je na palubě nejlepší belgický (a pravděpodobně i světový) detektiv Hercule Poirot (Kenneth Branagh), který je odhodlán přijít zločinu na kloub a odhalit vraha, zatímco vykolejený vlak neplánovaně stojí v zasněžených horách.


Jde o nejnovější adaptaci stejnojmenné knihay Agathy Christieové, která byla zfilmována už vícekrát, pro kino i pro televizi. Tentokrát se režie ujal Kenneth Branagh, které si také zahrál hlavního hrdinu. Může jeho Poirot dnešnímu divákovi nabídnout něco víc, než ti předchozí (kromě větších vousů)?

8.11.17

Recenze: Tom of Finland - 60%

Životopisný (hraný) film o člověku jménem Touko Valio Laaksonen (1920 - 1991), kterého znáte (pokud ho vůbec znáte) spíše pod uměleckým pseudonymem Tom of Finland.

Tom of Finland patří mezi mé oblíbené umělce, protože pouze za použití tužky dokázal kreslit takovéto věci:


(Toto je jeden z jeho obrázků vhodných pro mládež. Ty méně vhodné si snadno vygooglíte.)

Pravděpodobně vás nepřekvapí, že Touko Laaksonen byl gay. Možná vás ale překvapí, že takovéto obrázky kreslil už někdy v 50. letech minulého století, což v tehdejším Finsku bylo značně rizikové a mohlo to mít za následek zmlácení, uvěznění i horší věci.

2.11.17

Recenze: Všechno nejhorší [Happy Death Day] - 40%

Středoškolačka Vysokoškolačka jménem Tree je (pozdě večer) brutálně zabita vrahem v masce, ale po smrti se znovu probudí na počátku téhož dne, který právě prožila. Je znovu zabita, a pak totéž znovu. A znovu. A přitom si stále pamatuje všechny verze dní, které předtím prožila...


Když napíšu, že Všechno nejhorší je pokusem smíchat dohromady filmy Na hromnice o den více a Vřískot, tak budete mít velmi jasnou představu o tom, co je tenhle snímek zač. Přesněji řečeno, "co by chtěl být zač".

Bohužel, nic v tomto filmu (od scénáře, přes casting až po režii) není dostatečně kvalitní na to, aby vzniklo něco víc, než tuctový slasher s trochou detektivky a pár vtípky.