10.12.18

Jak na zálohování důležitých dat

(Tento post není o filmu)

Dnes bych se rád rozhovořil o tom, jak jsem (snad) skoro dokonale vyřešil své problémy se zálohováním, a to konkrétně:

1) Mám ve svém PC několik set GB dat, o která nikdy, za žádných okolností nechci přijít.

2) Některá ta data se dost často mění (i každý den), ale 99 procent z nich nikoliv.

3) U některých z těch dat potřebuji mít možnost vrátit se ke starší podobě oněch dat, kterou měla například včera nebo před rokem.

4) Mám Linux, takže vyrobit si pár jednoduchých skriptů, patřičně je provázat a spouštět je přes cron je pro mě jednodušší, než hledat nějakou hezkou barevnou zálohovací aplikaci s GUI. Pravděpodobně jde analogické řešení provést ve Windows, ale neporadím vám s tím.



O konkrétní podobu těch skriptů ani tak nejde. Spíš jsem myslel, že by vás mohlo zajímat, jaký software (všechen zdarma a open source) k tomu lze úspěšně použít. Takže:

5.12.18

Recenze: Smrtelné stroje [Mortal Engines] - 50%

V roce 2118 došlo k "hodinové válce", která během 60 minut zničila většinu pozemské civilizace. Nyní, o více než 1000 let později, lidé přežívají jen díky tomu, že jezdí po světě v motorizovaných městech, případně létají v létajících strojích, případně žijí na Velké zdi, která je na souřadnicích 51, 71 (tedy v Kazachstánu) a jsou na ní tibetští mnichové, Indové, samurajové a podobně.

Ale zpět k ústřední zápletce: Poklidné bavorské městečko je zákeřně přepadeno Londýnem a po vzrušující honičce sežráno týmž. Zlý (neoficiální) vládce Londýna Hugo Weaving chce získat "staré technologie", s jejichž pomocí chce zprovoznit paprskovou superzbraň v Katedrále sv. Pavla. Nějaké zjizvené děvče chce Weavinga zabít, protože kdysi zabil její matku. Zombie terminátor z minulosti, kterého lze porazit jen silou čiré lásky, chce zabít totéž děvče, protože mu kdysi slíbilo, že se od něj nechá zabít, ale opustilo ho. Totéž děvče chce zabít i Kratos z God of War a udělat z něj salám, protože je uzenář. A ještě jsem se nezmínil o hlavním hrdinovi, ale nevím, co o něm napsat, protože celý film jen nechápavě kouká a nechá se tahat po různých místech. A miluje to zjizvené děvče, protože proto.

A ještě je tam emancipovaná Asiatka se vzducholodí, která je asi z nějakého důvodu důležitá, protože je na plakátě v popředí, ale nevím proč, protože se objeví až v polovině filmu a není o nic důležitější než pět jiných postav.


Film Smrtelné stroje, produkovaný (ale nerežírovaný) Peterem Jacksonem, vypadá jako naprosto typický příklad toho, jak dnes vznikají knižní adaptace. T.j.: "Sedmnáctiletý fanboy se zhulil, napsal během čtrnácti dnů nesmyslnou dvě stě třicátou sedmou variaci na Star Wars a Pána prstenů, hodně se to prodávalo a o pár let později je podle toho film za 100 milionů dolarů..."

3.12.18

Recenze: Záhada Silver Lake [Under the Silver Lake] - 70%

Třatřicetiletý Sam (Andrew Garfield) žije v Hollywoodu a ničím se neživí. Není bohatý (chystají se ho vyhodit z pronajatého bytu), ale film se nijak nevěnuje tomu, co Sam umí, čím se kdy živil a jestli by se tím znovu nechtěl živit. Ale to je jen jedna ze zvláštností tohoto zvláštního filmu.

Vlastně, úplně první zvláštnost filmu Záhada Silver Lake spočívá v tom, že hned na začátku jde Sam domů, z nebe spadne smrtelně zraněná veverka, zavrčí na něj a chcípne. Zbytek filmu žádnou další veverku nevidíme a nikdo o veverkách nemluví. Ale zato se mluví o jiných věcech!


Sam se totiž na první pohled zamiluje do sousedky (Riley Keughová), ale ta druhého dne nečekaně zmizí. Sam po ní začne pátrat a tím začne rozkrývat obrovské hollywoodské spiknutí, které se nějakým způsobem točí kolem tajných kódů v písničkách kapely "Jesus & The Brides of Dracula". A kolem krále bezdomovců. A kolem vraždící nahé Soví ženy. A taky kolem prvního čísla časopisu "Nintendo Power Magazine" a mapy první Zeldy, která v něm kdysi vyšla. Mimo jiné...

29.11.18

Recenze: Ve spárech ďábla [The Possession of Hannah Grace] - 40%

Bostonský kněz se snaží s několika kolegy vymítat ďábla ze své teenage dcery. To se nedaří, ďábel je příliš silně zaháčkován, takže se kněz rozhodne problém vyřešit tím, že dceru (i s ďáblem v ní) udusí polštářem.

O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI

Ex-policistka Megan Reedová (která byla propuštěna ze sboru a měla problémy se závislostí na prášcích) začíná pracovat na příjmu v márnici Bostonské nemocnice, která zjevně byla vítězem soutěže "o nejstrašidelnější a nejméně prakticky vybavenou márnici na světě". A samozřejmě, přesně do této márnice přivezou mrtvolu z onoho úvodního exorcismu, která vypadá na tři měsíce staré tělo překvapivě čerstvě...


Tento velmi předvídatelný úvod je bohužel zbytečně dlouhý, takže trvá téměř 30 minut, než se začne v pitevně dít něco trochu démonického. A trvá dalších 30 minut, než se začne dít něco trochu explicitního (přičemž film má jen necelých 90 minut).

27.11.18

Recenze: Útěk [Fuga] - 70%

Vyjevená a zřejmě zraněná žena ve středním věku se vypotácí z tunelu varšavského metra, vyleze na peron, stáhne kalhotky a vyčurá se zde.

Titulek: O DVA ROKY POZDĚJI

Nikdo stále netuší, co je ta žena (dočasně pojmenovaná Alicja) zač. Alicja sice umí polsky, umí jíst a pít, ví, co je to televizor nebo bankovní karta, ale neví, kdo je a kde se v tom tunelu vzala. Jako poslední pokus se Alicja zúčastní celostátního televizního pořadu, když tu zavolá do televize muž, který ji poznal. Ve skutečnosti se jmenuje Kinga a kdesi na venkově má rodinu (včetně manžela a dcery).

Alicja, teď už Kinga, se tedy vydává za rodinou a zjišťuje, že si pořád na nic / na nikoho nevzpomíná. Nejradši by odsud vypadla někam pryč, ale musí pár dní počkat, než bude mít hotové nové doklady...


Nejprve bych měl asi napsat, že polsko-české drama Útěk není ani trochu detektivka. To, co jsem popsal v úvodu, si filmaři odbydou během prvních 10-15 minut a celý zbytek filmu je o mentálních rozpoloženích Kingy a jejího (staro)nového okolí. Pokud vás zajímají odpovědi na otázky jako "Co se jí vlastně před dvěma lety stalo?", "Hraje to celou dobu?", "Jak se dostala do Varšavy?" nebo "Které z těch divných scén se staly a které jsou sny/halucinace?", budete nevyhnutelně zklamáni, protože tvůrce filmu tyto otázky zjevně nezajímají, a pokud na některé z nich odpovědí, není to odpověď, která je pro ně důležitá.

23.11.18

Recenze: Vdovy [Widows] - 90%

Dramatická loupež několika milionů dolarů v Chicagu se nezdaří a všichni její účastníci jsou zabiti policií. To vše na úplném začátku filmu. Takže co dál?

Dál sledujeme jejich vdovy (Viola Davisová, Michelle Rodriguezová, Elizabeth Debickiová), které na tom nejsou moc dobře (psychicky a většinou ani finančně). A také osudy několika méně souvisejících lidí, jako například černého gangstera, kterému patřily ty ukradené (a shořelé) peníze, nebo mladého bílého politika (Colin Farrell), který v městských volbách kandiduje proti tomu gangsterovi a nesnáší svého otce - také politika (Robert Duvall).

A až po několika desítkách minut začne krystalizovat, o čem vlastně film bude. Asi.


Při sledování filmu Vdovy Stevea McQueena (toho, co nezávodí a je živý) mi myslím dost pomohlo, že jsem o jeho ději předem nevěděl vůbec nic a na základě plakátu jsem pouze tušil, že půjde o nějaké seriózní psychologické drama. To sice nakonec nebyla úplně pravda, ale ve filmu jsou od jeho počátku velmi dobře napsané a natočené scény se skvělými hereckými výkony, které by každému serióznímu psychologickému dramatu dělaly čest.

20.11.18

Diskusní experiment na FFFILMu

Diskusní aktivita jednoho člověka mě vedla k tomu, že jsem trochu více experimentoval a zkoušel několik způsobů automatizovaného boje se Spamem ve zdejších komentářích, neboť blogger.com je v tomto ohledu vzácně neefektivní (označíte 20 zcela identických příspěvků ručně jako Spam, 10 dalších zcela identických druhý den projde a je zveřejněno). Nyní to snad funguje jak má (a nebylo to vůbec jednoduché), ale může to znamenat, že se vaše komentáře neobjevují okamžitě poté, co je vložíte.

Na druhou stranu to má ten (možná pozitivní?) efekt, že nyní může přidávat komentáře zcela kdokoliv, včetně úplných anonymů bez Google účtu.

Celá tato záležitost mě také přiměla k úvahám o tom, zda by bylo žádoucí intenzivněji moderovat všechny komentáře (nejen zjevný Spam) a tím zcela nedemokraticky směrovat diskusi tam, kde ji chci mít a pryč od témat, kde ji mít nechci. Aby sem chodilo více školaček a matek s dětmi.

Jak hodně retardovaný musí být člověk, který... (atd.)

Tedy, vězte, že současný stav přidávání komentářů je ve stádiu experimentu, může mít mouchy a nevím, jak to nakonec dopadne. Průběžně sleduji logy toho, co se dělo, a ručně opravuji chyby, ale nedělám to samozřejmě non-stop. Dopad pro vás všechny spočívá v tom, že vaše komentáře se mohou objevit na FFFILMu se zpožděním, případně vůbec. Také může dojít k tomu, že pokud bude série vašich komentářů vyhodnocena jako Spam, budou dodatečně smazány i vaše dříve již publikované komentáře. Pokud se váš komentář neobjevil pod příspěvkem a vy ho pošlete znovu, výrazně si tím snižujete pravděpodobnost, že se někdy vůbec objeví. A obecně je nižší pravděpodobnost, že bude publikován příspěvek anonyma, než příspěvek registrovaného uživatele.

Děkuji za pozornost.

P.S: Pokud máte opravdu nezdolnou touhu chatovat v reálném čase o blbostech, je tu od toho můj Discord server (viz odkaz vpravo).

Recenze: Čertí brko - 40%

Mladý čert Bonifác (Jan Cina) je synem Lucifera (Ondřej Vetchý), pořád by vynalézal nějaké blbosti, ale klasické čertování mu moc nejde. Proto ho Lucifer pošle, aby z centrálního pekla donesl do jednoho z okresních pekel čertí brko, které magicky informuje řadové čerty o tom, kdo právě zhřešil (to staré jim přestalo fungovat). Při své cestě (pěšky) je Bonifác jednak okraden (o pero i jiné magické věci) vychcaným ex-krejčím (Jan Budař) a jednak náhodou potká dceru hostinského Markétku (Judit Bárdos), se kterou se do sebe téměř okamžitě zamilují.

To ale zdaleka není všechno, neboť většina zbývajícího děje se odehrává ve městě Pytlov, stojícím náhodou u kopce, na kterém je hostinec a pod kterým je okresní peklo. Budař se zde vydává za šlechtice a chce zdejšího starostu přesvědčit, aby prokopal kopcem tunel, čímž Budař najde poklad a bude si moci vzít Markétku. Místo k pokladu se ale omylem prokope do pekla, kde ovšem nikdo není, protože okresní čerti mezitím šli chlastat do hospody na kopec, v domnění, že nikdo nehřeší (protože jejich pero nic nezapisuje). Starosta s Budařem tudíž vykradou peklo, takže čerti přijdou o své rohy, kopyta a ocasy (což všechno je oddělávatelná pracovní uniforma).

Ale to ještě není všechno...


Nová česká pohádka Čertí brko (slibuji, že nebudu dělat kolem názvu žádné nechutné vtipy) se mi zpočátku docela líbila. Především proto, že se snaží o docela originální "world building" a dokázala si vymyslet, jak to v pekle (peklech) chodí, jak Lucifer z centrály komunikuje s pekelnými pobočkami a jak by se čerti radši flákali, než aby byli aktivní v "Brigádě feudální práce". Navíc většina čertů v pekle (a především Vetchého Lucifer) je od počátku filmu docela zábavná.

14.11.18

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny - 40%

V tomto pokračování předloňského hitu zlý švýcarský čaroděj (Johnny Depp) unikne z vězení a snaží se najít nějakého osudového hocha, který je pravděpodobně v Paříži a skrývá strašlivé tajemství a klíč k vyhlazení lidstva. Mladý Brundibár (Jude Law) vzpomíná na svůj dávný gay vztah s ním a vysílá za ním Mloka Salamandera (Eddie Redmayne) s jeho Psyduckem a dalšími Pokémony. Salamanderův legrační lidský kámoš s vymazanou pamětí má mezitím tu paměť navrácenou, ale je očarován čarodějkou Queen (podle té kapely), aby ji miloval (i když ji miluje i bez toho). Do toho se nějak připlete i dcera toho černocha, co zpívá "Fly Away", a nějaký mladý herec namaskovaný jako 300letý alchymista. A ještě asi 20 dalších postav, z nichž některé se ukážou být v jiných příbuzenských vztazích, než jsme původně mysleli. Například Voldemort je Anakinova máma!

A nakonec se vlastně nic nestane, ale můžeme se těšit na další pokračování.

(Většina předcházejícího shrnutí není úplně pravda. S výjimkou toho gay vztahu.)


Druhá Fantastická zvířata mají problém, který je tak obvyklý u dnešních filmových sérií, u kterých se předem počítá s dalšími díly. V prvním filmu byly představeny hlavní postavy, a ve druhém je představeno mnoho dalších, jsou odhaleny nějaká překvapení, ale nic zásadního se nestane, protože se pouze zlověstně schyluje k něčemu naprosto šokujícímu, co bude v dalším filmu, ale v tuto chvíli pravděpodobně ještě nikdo neví, co to bude.

9.11.18

Recenze: Oni a Silvio [Loro] - 50%

Paolo Sorrentino (Velká nádhera, Mládí, "Mladý papež") natočil film o relativně krátkém období života Silvia Berlusconiho (když se znovu dostal k moci). Nemusíte ale být bůhvíjací experti na italskou politiku, aby vám došlo, že "ve skutečnosti to takhle nebylo". Mnoho scén je totiž tak extrémně stylizovaných, že nemohou odpovídat chování žádných kdy žijících lidí, bez ohledu na to, jak moc byli retardovaní / opilí / opilí mocí / na koksu.


Hlavní hrdina Silvio (ve filmu se nikdy v žádné podobně neobjeví jméno "Berlusconi", a tvůrci dobře věděli proč) má rád mladé holky, peníze a moc. Toho všeho má hodně a chce toho mít ještě víc. S ostatními lidmi (včetně manželky) si nerozumí a používá je pouze jako prostředky k dosažení výše jmenovaného. To je celý děj filmu. Vlastně, to je děj druhé poloviny filmu. První polovina je o tom, jak se jakýsi méně významný chlapík snaží vetřít do Silviovy přízně prostřednictvím hromady polonahých děvčat v luxusní vile, a jak se mu to nedaří (v této první polovině se hlavní hrdina vůbec nevyskytuje).

7.11.18

Recenze: Grinch (2018) [The Grinch] - 40%

Nad Kdosicemi (kde žijí Kdovíci) je skála a v ní žije zelený Grinch, který všechny nesnáší. S výjimkou svého psa Maxe. Aby zkazil všem radost, rozhodne se, že jim v noci před Vánoci ukradne všechny dárky. A hádejte, jestli se mu to povede a všem zkazí radost...


"Grinch" je hrozně slavná dětská knížka Dr. Seusse (která má jen pár stránek), dále pak hrozně slavný 25minutový film z roku 1966 (který u nás neznáme), a také méně slavná hraná celovečerní verze s Jimem Carreyem z roku 2000. No a teď natočilo její novou verzi "studio, které vám přineslo Mimoně". A natočilo ji přesně tak, jak jsem tušil / obával se.

6.11.18

Sociální hledání 2: Sociální nalezení

(Tento post není o filmu.)

Tento post je pokračováním (resp. řešením) předchozího mého postu s názevm Sociální hledání. Stručné shrnutí: Pátral jsem po technickém řešení, které by lidem umožnilo konzumovat mnou produkovaný obsah, který je příliš drobný a náhodný na to, abych ho dával na FFFILM. To znamená náhodné fotky, náhodné odkazy, náhodné vtipy atd... Moje základní požadavky byly:

1) Aby mě někdo sledoval, nemusí se kvůli tomu nikde registrovat a nic si instalovat, a může sledovat jen tu mou tvorbu, která ho zajímá.
2) Můj obsah zůstává můj a není nijak omezován / cenzurován, bez ohledu na to, co si o mně nebo o mém obsahu myslí nějaká velká firma někde.
3) Pokud se k tomu přidá nějaký sociální aspekt, tak bezva, ale není to hlavní priorita a celá infrastruktura nesmí být závislá na rozmarech jedné firmy.

Všechny zmíněné požadavky najednou ideálně splnit nejdou, ale po dlouhém uvažování a experimentování mohu nyní těm z vás, které to zajímá, nabídnout své řešení.


Nejstručnější vysvětlení pro technické amatéry / lenochy / spěchající: Zabookmarkujte si stránku na adrese kompost.cz/@fuxoft. Když budete mít náladu na můj obsah, navštivte ji ve svém webovém nebo mobilním browseru. Není to nijak extra komfortní, ale je to jednoduché a funguje to vždy a všude.

Je tu ale ještě několik komfortnějších a pokročilejších možností, které jsou podrobně vysvětleny na www.fuxoft.cz/feed/. Můžete si nechat vygenerovat libovolné množství RSS kanálů, které obsahují pouze ten můj obsah, který vás zajímá. Například "jen věci o filmu" nebo "všechno kromě psů". A pokud jste opravdu pokročilí a víte, jak fungují Mastodon servery, můžete na ty moje posty i reagovat, nebo si s nimi dělat cokoliv jiného (například je zrcadlit někam jinam). Celý software je otevřený a zdokumentovaný.

Máte jistě pravdu, pokud vám tyto metody připadají méně komfortní než Facebook nebo Google Plus. Takovou daň holt musím platit za splnění svých požadavků.

1.11.18

Recenze: Louskáček a čtyři říše [The Nutcracker and the Four Realms] - 30%

Klára (Mackenzie Foyová) žije v Londýně někdy koncem 19. století. Jsou vánoce a její bohatý kmotr (Morgan Freeman) jí otevře dveře do magické říše, kde pak Klára 90 minut provádí magické digitální věci, které nemají žádný smysl.


Disneyův hraný film Louskáček a čtyři říše má cosi společného s 200 let starou knížou a 130 let starým baletem. Nepíšu co přesně, protože pořádně neznám ani jedno z toho, ale jsem si skoro jist, že v obou předlohách bylo mnohem více louskáčků a mnohem méně černochů, než v tomhle filmu. Ale jedno po druhém...

31.10.18

Recenze: Dilili v Paříži [Dilili à Paris] - 50%

Paříž, někdy v době Belle Epoque (tzn. někdy koncem 19. nebo začátkem 20. století). Malá chytrá civilizovaná mulatka Dilili se skamarádí s o něco starším poslíčkem Orelem (který vypadá jako mladá verze Davida Bowieho a neumí vyslovit "Mucha") a společně se vydávají odhalit gang, který unáší děti a dělá jiné ošklivé věci. A pochopitelně chce unést i Dilili. A rozvážet různé balíčky.


Tento francouzský animovaný film je především o tom, aby se divák seznámil s Paříží a se slavnými osobnostmi, které v ní tehdy žily. Tedy, "seznámil". Většina filmu pozůstává z toho, že hlavní hrdinové někoho potkají, jsou mu představeni, dvěma větami se dozvíme, čím se dotyčný proslavil, pak se náhodně objeví další stopa, a jede se dál, za další osobností. Je to celkem roztomilé, ale neodvážil bych se tvrdit, že se tím dětský divák něco podstatného naučí, neboť si to nezapamatuje. Občas se objeví náznak něčeho fantaskního, jako třeba verneovská ponorka nebo mechanická labuť, ale jinak se většina filmu nese v překvapivě nenápaditém stylu, aniž by byly využity neomezené možnosti, které nabízí animovaný film.

30.10.18

Recenze: Climax - 60%

Před nějakým tím desetiletím se kdesi v chatě v opuštěných francouzských horách sešly asi dva tucty mladých tanečníků, kteří zde měli soustředění. Úspěšně soustředění mělo být uzavřeno večírkem, který se poněkud (značně) vymkl z rukou, neboť do velké mísy s pitím někdo nenápadně přidal LSD, a přidal ho tam příliš mnoho.

Na motivy těchto historických událostí (o kterých jsem nenašel žádné historické informace, takže se možná vůbec nestaly) natočil Gaspar Noé celovečerní film, který je těmi událostmi velmi volně inspirován (podle jeho vlastních slov) a snaží se zachytit onu osudovou noc v celé její šílenosti.


A to se mu víceméně daří.

Noé se odjakživa intenzivně snaží být provokativní a tato jeho snaha je někdy až nudná. V případě Climaxu je výsledek více než snesitelný. Tedy, pokud víte, do čeho jdete.

28.10.18

Recenze: Bohemian Rhapsody - 60%

V roce 1970 se čtyřiadvacetiletý zpěvák / letištní zřízenec Farrokh Bulsara dal dohromady s pár muzikanty a začali muzicírovat. Během následujících let se přejmenovali ze Smile na Queen, z Farrokha Bulsary se stal Freddie Mercury, and the rest is history.

Není tajemstvím, že tento film vznikal za velkých bolestí, po několika změnách scénáře, obsazení i režiséra (Bryan Singer několik týdnů před koncem natáčení přestal chodit na plac a byl vyměněn). Vzhledem k těmto skutečnostem můžeme být rádi, že Bohemian Rhapsody dopadla tak, jak dopadla. Což znamená "přijatelně, pokud nečekáte něco výjimečného".

Pozor: Recenze obsahuje spoilery, pokud nevíte, kdo to byl Freddie Mercury a jak umřel. Ano, jsou i takoví lidé.



I když se dlouho mluvilo o tom, že půjde o příběh kapely Queen, výsledný snímek je nade vši pochybnost příběhem Freddieho Mercuryho. Scén, ve kterých se Freddie nevyskytuje, je méně než deset minut. Tvůrci se také velice moudře rozhodli, že z diváka nebudou lacině ždímat slzy umíráním na AIDS, a film zakončili na vrcholu Freddieho slávy, to jest triumfálním návratem Queenů na koncertě Live Aids Aid v roce 1985, který uvidíme rekonstruovaný skoro v kompletní podobě.

24.10.18

Recenze: Dogman - 70%

Na předměstí Říma, ve čtvrti Magliana, má salon pro psy malý, hubený, velmi nesmělý Marcello (Marcello Fonte). Je to v podstatě hodný člověk, má rád sousedy, sousedi mají rádi jeho, se svou exmanželkou si rozumí a jeho dcera ho zbožňuje (když ji dostane půjčenou). Kromě toho Marcello občas prodává kokain a jedním z jeho zákazníků je Simoncino (Edoardo Pesce), kterého nenávidí úplně všichni v okolí a který odmítá za zboží platit. A rád by Marcella využil při plánované loupeži. A Marcello nedokáže nikomu nic odmítnout...


Čtvrť Magliana je zjevně hodně fajnová čtvrť, protože když jsem do Googlu napsal "Magliana", automaticky mi to jako první možnost nabídlo "Magliana gang". Všechno je zde rozpadlé, rezivějící a hnijící. Včetně lidí.

Recenze: Johnny English znovu zasahuje [Johnny English Strikes Again] - 40%

Někdo prozradí všechny aktivní britské tajné agenty, takže je nutno povolat ty v důchodu, a Johnny English (Rowan Atkinson) omylem zneškodní všechny ostatní, takže se s mezinárodní kyber-zlem musí utkat pouze on sám.



Toto je třetí film s Johnny Englishem a nejméně jeden z předchozích filmů jsem viděl. Ale už si nepamatuju, o čem byl. Shodou okolností už si také nepamatuju, o čem byl tento třetí díl, i když jsem ho viděl předevčírem. Je to úplně jedno.

Je tam nějaký zlý super-hacker / nadnárodní podnikatel (jako Steve Jobs) a ruská agentka (Olga Kurylenková). Ministerskou předsedkyni hraje Emma Thompsonová, ale je bohužel ve filmu dost málo. Také camea slavných starých herců v úvodu jsou příliš krátká.

Celý film je o tom, že se pořád dokola nějakými bizarními náhodami English dostává do situací, které jsou nezbytné k tomu, aby Atkinson mohl rozehrát vtipnou scénku. Kdyby ty scénky byly v jiném pořadí nebo by byly rozsekané na desetiminutové televizní epizody, výsledný dojem by byl stejný (možná lepší, protože byste jich měli jen tolik, kolik zrovna snesete).

Když jde o vtipnou scénku bez dialogů, není rozdílu mezi tímto filmem a Mr. Beanem. Ale to je vlastně docela pozitivní doporučení, že?

Takhle: Třetí Johnny English má jistou profesionální úroveň. Je poměrně výpravný (i když to často vypadá jako explicitní product placement), kamera, střih a hudba jsou celkem OK... Ale to všechno neznamená, že byl dobrý nápad v téhle filmové sérii pokračovat.

Obávám se, že tohle je britský / hollywoodský ekvivalent komedií Zdeňka Trošky. Starší diváci budou v kině spokojeni, příjemně zavzpomínají, jak stejné vtipy viděli se stejným hercem před 30 lety v televizi, a nebudou chápat, proč nad tím Fuka ohrnuje nos, když je to přece taková bžunda!

Na další díl nejdu.

21.10.18

Recenze: Tina a Vore [Gräns] - 70%

Švédsko, současnost. Tina (Eva Melanderová) pracuje jako celník a má neobvyklý talent vyčuchat pašované nebezpečné materiály (včetně SD karty s dětskou pornografií). Občas si ji na závažné případy půjčuje policie. Kromě toho je Tina strašlivě hnusná a nešťastná ve vztahu s nevěrným úchylem. Naštěstí aspoň žijí v chatce v lese, takže si může chodit povídat se zvířátky.

Ještě podivnější to začne být, když Tina náhodou potká Voreho (Eero Milonoff), který jednak vypadá dost podobně jako ona, druhak zjevně rozumí jejímu trápení, a třeťák má místo penisu otvor. A nabídne Tině k jídlu červy, takže ona mu pronajme místnost u svého domu. Konečně našla nějakou spřízněnou duši. Nemluvě o tom, že její genitálie taky nejsou úplně standardní, a oba dva mají jizvu od blesku, který do nich kdysi dávno praštil...


Jistě jste už pochopili, že Tina a Vore (původní název znamená "Hranice") není úplně standardní film. Tedy, je to standardní severský film o mírně retardovaných nehezkých lidech, kteří se snaží protloukat životem, ale obsahuje zajímavý bonus v podobě čehosi nevysvětlitelného / nadpřirozeného, co bude posléze odhaleno. Zajímalo by mě, ve kterou chvíli by to podle tvůrců divákovi mělo samo od sebe dojít, protože okolo poloviny filmu je to sice explicitně řečeno, ale většině diváků to IMHO musí dojít podstatně dříve, i pokud extra dobře neznají severský folklór. Například po přečtení předcházejících odstavců...

19.10.18

Recenze: Zlatý podraz - 70%

Nový český film (inspirovaný skutečnými událostmi) vypráví o tom, jak parta českých kluků kdysi ráda košíkovou, podařilo se jim úspěšně přežít nacistickou okupaci a dále sklízeli úspěchy i na mezinárodním poli. Což bylo po komunistickém převratu ještě těžší než za okupace.


Režisér Radim Špaček toho moc nenatočil (pro kina) a zajímavým způsobem osciluje mezi skvělými filmy (Pouta) a blbými filmy (Místa). Zlatý podraz je někde mezi, ale pozitiva v mém případě nakonec převážila (i když ve vašem případě to může být naopak).

17.10.18

Recenze: Hovory s TGM - 60%

Jednoho dne v roce 1928, těsně před 10. výročím Československé republiky, se v altánku u prezidentského letního sídla (na Slovensku) sešel T. G. Masaryk (Martin Huba) s Karlem Čapkem (Jan Budař), aby si povídali především o knize prezidentských rozhovorů, kterou Čapek dokončuje, ale také o smyslu života, vesmíru a všeho...


Celý tento film (méně než devadesátiminutový) skutečně pozůstává z toho, že si Čapek a Masaryk povídají. Občas je pozdraví náhodný zahradník, v jednu chvíli je v dálce vidět Masarykův syn, který se vrací ze souložení v sousední vesnici, ale kromě Huby a Budaře se ve filmu nevyskytuje žádná další postava, která by stála za zmínku nebo měla dialogy.

16.10.18

Recenze: Halloween (2018) - 50%

Brutální šílený vrah Michael Myers po 40 letech uprchne z vězení / blázince a vydá se zabít Laurii Strodeovou (Jamie Lee Curtisová), kterou skoro zabil před 40 lety. A opět se to stane v předvečer svátku Všech svatých.


Nejsem si úplně jist, jestli jsem ten pravý, kdo by měl hodnotit nový Halloween, neboť mě nijak neoslovil žádný z předchozích, a nejsem si úplně jistý, které z nich jsem vlastně viděl. Samozřejmě chápu, jak důležitý je první Halloween (tedy oficiálně česky "Předvečer svátku Všech svatých", LOL) z roku 1978, ale já ho viděl až někdy kolem roku 1990, tedy dlouho po mnoha jiných (novějších) hororech té doby, a nepřišel mi zajímavý vůbec ničím. A už vůbec ne strašidelný.

Navíc, obávám se, první Halloween velmi zestárl, a (na rozdíl třeba od Vetřelce) není možné se na něj dnes dívat s vážnou tváří (zkusil jsem to).

15.10.18

Recenze: Mars - 50%

Rok 2118, malá základna na Marsu. Přilétá (tedy "přichází") sem 6 česko-slovenských astronautů, kteří mají za úkol možná "osídlit Mars", ale možná ne. Jedním z nich je bohatý tlusťoch, který celou misi platí a chce se zde oženit se svou milou (která se chtěla vdávat v Marseille, ale on jí špatně rozuměl). Pak je s nimi také slovenská psycholožka a žena, která se domnívá, že je v reality show na Zemi a pořád si chce sundavat skafandr (???). Na základně na ně také čeká android, který zde byl přes čtvrt století a mezitím se trochu zbláznil, protože četl pouze kovbojský comics. Jeho operační systém je Windows 95 (????). Podaří se Mars zalidnit????? Kdo se s kým vyspí?????? Může android oplodnit češku??????? A to není konec otazníků...??????? ??????? ?????? ??? ????? ????????


Nový český film Mars, přestože ho hodnotím 50 procenty, rozhodně není průměrný film. Naopak. Vzbuzoval ve mně extrémně rozporuplné pocity, a je důležité, abyste co možná nejlépe pochopili, co je vlastně tohle dílo zač, protože jinak nemáte šanci udělat si na něj jakýkoliv názor.

10.10.18

Recenze: Nina - 60%

Dvanáctiletá Nina (Bibiana Nováková) žije v Bratislavě se svou matkou, bývalou tanečnicí, která je rozvedená a teď se zkouší dát dohromady s rakouským pumpařem. Občas si Ninu půjčuje její otec jeřábník, který se s matkou intenzivně nenávidí. Občas toho má Nina dost a někam uteče. Vpodstatě jediným pevným bodem v životě pro ni je její láska k plavání.


Slovenský film Juraje Lehotského Nina je dalším zástupcem pod-podžánru "Všichni jsou v hazjlu, ale nejvíc to dítě v hlavní roli". Dokonalým příkladem takového filmu je britský Rozbitý svět, z českých končin pak nedávný snímek Na krátko, kterému je Nina opravdu hodně podobná, včetně toho, že se v ní stříhají vlasy na krátko. Nina je ovšem starší, vznikla už v roce 2017. (Ale na různých online digitálních nosičích jsem ji nenašel.)

Nina nabízí fantastické herecké výkony (s výhradou níže), sugestivní "unavenou" atmosféru a pomalu plynoucí děj, jehož pointa je víceméně neodvratná. To vše s velmi omezeným rozpočtem, který tvůrci rozumně "obcházejí", vědomi si svých finančních možností. Takže to (přes pomalé tempo) celé docela rychle uteče (a je velmi dobře, že film má pod 90 minut).



Proč tedy "pouhých 60 procent"?

Především kvůli naprosto bizarnímu rozhodnutí českého distributora, který nechal všechny postavy nadabovat do češtiny! A rozhodně to není dobrý dabing.

Nad tímto rozhodnutím mi zůstává stát rozum (i ledacos jiného). Nina rozhodně není komerční film a rozhodně to není film pro děti. Polovina síly tohoto snímku tkví v jeho hereckých výkonech, které pozůstávají především z dialogů (nikoliv z honiček a střílení laserů). Když postavy mluví jako v mexické telenovele, většina těch hereckých výkonů je zničena. Kompletní slovenskou verzi jsem neslyšel, ale výše umístěný trailer (v původním znění) mi bohatě stačí k potvrzení domněnky, že ve slovenštině jsou herecké výkony mnohem působivější.

WTF, fakt, proč?

9.10.18

Sociální hledání

(Tento post není o filmu)


Náhoda tomu chtěla, že v tento pro mě osobně významný den došlo i k tomu, že Google oznámil de facto konec Google Plus. Dojde k němu sice až za 10 měsíců, ale zrychlil se tím proces, kterému se věnuji už vícero měsíců, to jest moje přemítání o tom, kam dále se svou sociální aktivitou (protože dočasnost Google Plus byla patrná už hodně dlouho).

Nikdy jsem neměl příliš potřebu sledovat náhodné ejakuláty svých přátel a dávat jim k nim palce nahoru (nebo jinam). Bylo pro mě spíše důležité, aby ostatní lidé (včetně pro mě zcela neznámých) mohli sledovat moje náhodné ejakuláty, a to s co nejmenšími komplikacemi. Což Google Plus docela slušně umožňoval. Pokud u toho byla i možnost nějaké sociální interakce, byl to příjemný bonus.

Ale místo "sociální sítě" by bylo přesnější napsat, že hledám vhodnou platformu pro svůj activity stream / microblogging / fotografie psů.

8.10.18

Recenze: Zlý časy v El Royale [Bad Times at the El Royale] - 40%

Někdy okolo roku 1970. Hotel El Royale, ležící na hranici Nevady a Kalifornie. Přímo na hranici, tudíž polovina pokojů je v Nevadě a polovina v Kalifornii (ty jsou o dolar dražší). Do hotelu přijíždí podezřelý kněz (Jeff Bridges), černošská zpěvačka s matrací, prodavač vysavačů (Jon Hamm) a hipísačka s něčím v kufru (Dakota Johnsonová). Všichni se chovají velice divně a později ještě pár hostů přibude (cameo Chrise Hemswortha). Netrvá dlouho a jeden z hostů je po smrti. A dál?


Pokud vás zajímá, co se děje dál, tak spoilery naleznete na konci článku. Bez spoilerů mohu pouze napsat, že celý film začíná scénou o 10 let dříve (tedy asi v roce 1960), kdy vidíme, jak někdo zakope pod podlahou jednoho z pokojů tašku (zřejmě s něčím cenným), načež je zastřelen. A nevíme, kdo to byl.

7.10.18

Recenze: První člověk [First Man] - 70%

Damien Chazelle, který natočil skvělý Whiplash a docela dobrý La La Land, se tentokrát věnuje skutečným událostem: Cestě prvních lidí na Měsíc a konkrétně Lousi Lance Neilu Armstrongovi (Ryan Gosling). Uvidíme celou jeho cestu kosmickým programem (samozřejmě velmi zhuštěnou), seznámíme se s jeho rodinnými i pracovními traumaty, a samozřejmě se s ním podíváme i na Měsíc.


Asi nejpřekvapivější na Chazelleově novém filmu je skutečnost, jak je konvenčně natočený. Nechci tvrdit, že by snad byl nudný, ale po úžasných předělech a mistrných zkratkách Whiplashe a La La Landu je inovativních momentů v Prvním muži méně, než bych od tohoto tvůrce očekával.

Ale pořád tam jsou.

4.10.18

Recenze: Venom - 40%

Eddie Brock (Tom Hardy) je investigativní reportér, který se chystá oženit se svou snoubenkou (Michelle Williamsová). Pak se jí ale "náhodou" nabourá do e-mailu a zjistí, že ředitel společnosti Life Foundation Carlton Drake (Riz Ahmed) dělá pokusy na lidech. Chce ho odhalit, ale nepovede se mu to, za což je vyhozen z práce a Williamsová ho opustí.

O půl roku později je z něj skoro bezdomovec, ale dostane novou šanci se do Life Foundation podívat. Zde do něj vnikne mimozemský sliz a tím se z něj stane zubaté monstrum Venom. Přesněji řečeno, Eddie se začne občas měnit v nadpřirozeného Venoma (který je super mutující, super rychlý a samouzdravující) a občas se s ním hádá.


Protože Sony stále vlastní práva na filmového Spider-Mana, rozhodlo se začít kolem něj budovat "cinematický vesmír" (to už je dnes taková nadávka) a začalo od Venoma, který je původně (v comicsech) zlou mutací Spider-Mana (a objevil se už ve třetím Raimiho Spider-Manovi). No a jak je už teď zřejmé, cinematické vesmíry neumí budovat nikdo jiný než Disney, takže se Venom nepovedl...

3.10.18

Recenze: Zrodila se hvězda (2018) [A Star is Born] - 80%

Jackson Maine (Bradley Cooper) je folk-rockový zpěvák (nebo co je to za žánr), který je obrovsky populární, ale cítí, že brzy bude za zenitem. Má problémy se sluchem, s prášky a s alkoholem.

Jednou nad ránem náhodou uvidí v baru zpívat mladou, sympatickou a talentovanou Ally (Lady Gagaová, LOL) a probudí v něm jakýsi složitější pocit. Ne že by ji nutně chtěl ihned osouložit - taky ho fascinuje její talent a energie, která je v protikladu s celkovou vyhořelostí jeho samotného.

Takže se s ní skamarádí, velmi rychle z ní udělá hvězdu i svou životní partnerku, a pak začne prohlubující se krize, za kterou může především Jacksonova prchlivost a závislost na různých látkách. A možná taky to, že Ally začíná být pozvolna slavnější než on.


Tento film je už čtvrtou adaptací stejného námětu (pod stejným názvem). Nejstarší je z roku 1937 (celý film k vidění zde), poslední byla se Streisandovou a Kristoffersonem. A není na tom nic divného, neboť jde o tak univerzální příběh o střetu sláva X závislost X láska, že bez problémů může fungovat v jakémkoliv desetiletí.

1.10.18

Recenze: Jack staví dům [The House that Jack Built] - 40%

Jack (Matt Dillon) jde do pekla a cestou si s Vergiliem (neboli "Vergem"), který ho tam provází, povídá o svém životě psychopatického sériového vraha, který zabil desítky lidí a inscenoval si s jejich mrtvolami hezké scény ve své tajné lednici. A Vergilia hraje Hitler.

Vyprávění je rozvrženo do pěti hlavních kapitol (o pěti hlavních obětech / skupinách obětí) a na konci filmu konečně dojdou do nejhlubšího pekla.


V tomto novém filmu Larse von Triera představuje spousta detailů různé narážky a podobenství, což si můžeme nejlépe demonstrovat na postavě Hitlera Vergilia, u které jsem to podobenství skoro pochopil:

Vergilius byl římský básník, žijící před naším letopočtem, kterého Dante Alighieri použil jako postavu ve své "Božské komedii" (1320), ale bude v tom asi ještě nějaký sofistikovanější humor, neboť ve filmu je oblečen jako měšťan z 19. století. Chci rozklíčovávat, jaký sofistikovanější humor v tom je? Bude pak pro mě film zajímavější? Je v tom nějaký sofistikovanější humor, nebo je to jen tak? 1) Určitě ne. 2) Pravděpodobně ne. 3) Fuck you, Lars.

26.9.18

Recenze: Toman - 50%

Životopisný film Ondřeje Trojana, odehrávající se v Československu v letech 1945 - 1948 a dokumentující osudy šéfa zahraniční kontrarozvědky Zdeňka Tomana (Jiří Macháček). Na tomto místě jsem chtěl přidat odkaz na Wikipedii, ale s překvapením jsem zjistil, že ji tam Toman (osoba, nikoliv film) nemá. Takže se zřejmě nemusím stydět za to, že jsem o něm nikdy v životě neslyšel a chvílemi jsem v kině vážně uvažoval, zda celý film není mystifikace a zda Toman opravdu existoval. Inu, existoval!


A proč o něm tedy existuje film?

Inu, podle filmu, tak jak jsem ho pochopil, byl Zdeněk Toman (narozený jako Asher Zelig Goldberger) takový vychcánek české poválečné politiky, který se všemi kolem sebe hrál mazané hry, aby si výrazně namazal vlastní konto. Ale zatímco si mazal vlastní konto, pomáhal svými politickými rozhodnuitími tisícům Židů v útěku před pogromy z Polska, přes Československo (v době, kdy Židi nebyli v Evropě zrovna na vrcholu popularity). Tedy ano, něco jako Oskar Schindler.

To je asi tak hrubá kostra filmu, jak jsem ji já pochopil. Ale není úplně jisté, že jsem ji pochopil správně, neboť jsem byl místy dost zmaten a přehlcen informacemi (přestože jsem se opravdu snažil od první minuty dávat pozor).

Od začátku filmu se téměř non-stop objevují nové a nové postavy, které jsou nám představovány pomocí vysvětlujících titulků (často dost dlouhých), zatímco ty postavy říkají cosi potenciálně důkležitého. Některé z těch postav jsem znal (Klement Gottwald), ale většina jmen pro mě byla zcela neznámá. Vzhledem k tomu, že jsem v úvodu filmu nemohl tušit, kdo na plátně bude později důležitý a kdo méně, neměl jsem šanci si ty postavy zapamatovat. Takto je nám v první půlhodině filmu představeno možná dvacet postav. A důležité jsou později skoro všechny.

Film Toman se chytil do nikoliv neobvyklé pasti, tak běžné u historických snímků (a obzvlášť u českých). Filmaři jaksi zapomněli, že na film budou chodit lidé, kteří s ním nestrávili několik let a nemají v hlavě od první minuty pevně vryto, která postava bude mít v příběhu jakou roli.

Navíc je potřeba toho divákovi hodně sdělit, takže mnohé scény pozůstávají jen z expozice a z ničeho dalšího. Sejde se několik pohlavárů, řeknou si pár velmi šroubovaných vět (sestavených tak, aby divákovi byla sdělena nějaká důležitá informace o aktuální politické situaci), a scéna skončí! Aniž by herci měli čas naznačit nám něco o motivacích a vnitřním rozpoložení svých postav. Trochu mi to (bohužel) připomínalo Miladu.



Nejsem úplný historický ignorant. Vím, kdy skončila válka, co byl Vítězný únor, a co byla Podkarpatská Rus. Přibližně. Znám jména Masaryk (teď už i Jan Masaryk), Gottwald a Slánský. A přesto jsem v mnoha scénách neměl nejmenší ponětí, co je právě v sázce a proč se k sobě ty postavy najednou chovají jinak, než se k sobě chovaly o dvě scény nazpátek. Například někdo významně řekne "Chceš abysme dopadli jako Slánský s jejich malou Naďou?" a já si nemohl vzpomenout, že bychom kdykoliv předtím ve filmu viděli nějakou Slánského Naďu (manželku / sestru / dceru?), nebo že by se o ní aspoň někdo zmiňoval. Je možné, že tomu tak bylo, ale prostě jsem to v tom frmolu nepobral.

A všechno tohle je u tohoto druhu filmu opravdu zásadní problém.

A podobné (nebo ještě horší) je to s detaily zápletky. Titulní hrdina se většinu filmu jeví jako prvotřídní hajzlík a pokud něco riskoval z lásky k čerstvě vzniklému státu Izrael (jak poněkud překvapivě naznačují závěrečné titulky), není to ve filmu příliš patrné. Například bral 500 Kčs za přechod jednoho židovského uprchlíka, z čehož stovku dával Komunistické straně a 400 Kčs si nechával ve vlastní kapse. Kdyby bral například jenom 200 Kčs, mohl by těch židů přece zachránit víc - ovšem na úkor vlastního bohatství, takže je nechal radši zmasakrovat...? (Důrazně upozorňuji, že popisuji události tak, jak jsem je [ne]pochopil z filmu a nijak se nevyjadřuji k tomu, co se skutečně historicky dělo.)

Ilustrační obrázek nějaké pomatené ženy.
Proto mě bohužel značná část filmu míjela a byl jsem připraven ho pořádně zkritizovat. Ale pak naštěstí přišla poslední půlhodina, kdy Toman docela slušně vygradoval a začalo být celkem jedno, komu o co jde, protože najednou šli po krku všichni všem (což mi pro změnu poněkud připomínalo finále filmu Ztratili jsme Stalina). Vadou na kráse je skutečnost, že ta poslední kvalitní půlhodina přišla až téměř po dvou hodinách. Toman totiž má dvě hodiny a dvacet pět minut.

Toman je výpravný film, který slušně navozuje atmosféru tehdejšího Československa (hlavně Prahy) a ve kterém se objeví "celá plejáda předních hereckých hvězd", jak se hezky říkávalo za mého mládí. Mohla z něj být filmová superudálost, ale následkem špatně koncipovaného scénáře a chybějící dramaturgie vzniklo další české historické veledílo, které je z řemeslného hlediska OK, ale do značné míry mu chybí to základní, kvůli čemu na filmy chodím.

P.S: Pravděpodobně jste z recenze pochopili, že pokud na Tomana náhodou půjde nějaký dnešní teenager, kterému třeba Vítězný únor splývá se Sametovou revolucí (a že jich není málo), bude naprosto mimo od první minuty do poslední.

25.9.18

Recenze: Beze stop [Leave no Trace] - 80%

Will (Ben Foster) žije se svou teenage dcerou Tom (Thomasin McKenzieová) v hlubokých lesích nedaleko amerického Portlandu. Zjevně jsou zvyklí zde žít a nečiní jim to nejmenší problém. V průběhu filmu se sice dozvíme, že Will je válečný veterán, ale přesné důvody toho, proč se se svou dcerou zdržuje mimo civilizaci, nám zůstanou utajeny (ne, nedopustil se žádného zločinu).

Jejich "idyla" ale nemá dlouhého trvání. Jsou polapeni a nuceně integrováni do civilizace. Tam se jim ale nelíbí, takže opět utečou, do jiných lesů. A pak...


Nezávislý film Beze stop se svou atmosférou hodně podobá nedávnému snímku Tohle je náš svět. S tím rozdílem, že Beze stop neobsahuje humor, je tlumenější, méně vtipný a více o vztazích a pocitech, než o nějaké zápletce.

24.9.18

Recenze: Domestik - 80%

Roman (Jiří Konvalinka) je vrcholový cyklista, který v poslední době nějak nemá úspěch a chce se za každou cenu opět dostat na výsluní. Za každou cenu. Jeho manželka Šarlota (Tereza Hofová) už není nejmladší (pravděpodobně je o něco starší než Roman) a chtěla by stihnout dítě. A neztratit manžela.


29letý režisér a scenárista Adam Sedlák filmem Domestik celovečerně debutuje. Tento mladý režisér je zřejmě dost spřízněná duše, protože předtím natočil studentské filmy o Radovanu Kalužovi a o Lordu Hoven. A seriál "Semestr". A je jedním z té malé hrstky lidí, kteří mi dávají naději, že český film není úplně v prdeli.

Domestik je psychologická studie mikrokosmu dvou lidí. To není přehánění, neboť 95 procent filmu se odehrává v bytě hlavních hrdinů a nevystupuje v nich nikdo jiný. Jedinou další postavou je jakýsi bezejmenný ilegální doktor v podání Miroslava Hanuše, který Romanovi někde ve sklepě dělá transfuze a dodává mu dopingové látky. A při jeho dlouhých monolozích nikdy neuvidíme Romana, který u toho musí být a pečlivě naslouchat.

18.9.18

Recenze: Tvář [Twarz] - 50%

Jacek si v klidu žije na buranském polském venkově. Je metalista, nabalil si na tristní techno párty holku, kterou si vezme, a vydělává si jako dělník na stavbě obrovské sochy Krista, na kterou v okolních vesnicích vybrali peníze.

Svět se mu zhroutí ve chvíli, kdy spadne z lešení. Sice přežije, ale musí prodělat transplantaci zraněného obličeje, takže potom vypadá dost jako Frankensteinovo monstrum (z té verze s DeNirem).  Na jedno oko špatně vidí a nemůže pořádně mluvit. Tím se naplno odhalí zlo a malomyslnost jeho okolí, snoubenka ho opustí a matka si myslí, že je v něm ďábel a měl by proběhnout exorcismus.


Tvář je zajímavě natočená polská černá komedie / drama / podobenství, která se chce věnovat několika složitým společenským tématům a žádnému se nevěnuje dostatečně.

12.9.18

Recenze: Predátor: Evoluce [The Predator] - 50%

V Mexiku (nebo v USA poblíž Mexika?) nouzově přistane Predátor a narazí přitom na náhodou zde operujícího odstřelovače Quinna McKennu (Boyd Holbrook). Predátor je záhy polapen americkou vládou a Quinn v nastalém zmatku zmizí s pár kusy Predátorovy výstroje. Protože ví, že po něm vláda půjde, pošle výstroj do svého amerického P.O. boxu, který ovšem není řádně zaplacený, takže celý balík omylem skončí u McKennovy exmanželky a malého syna, který má aspergera, a je tudíž geniální a rozluští operační systém Predátorova počítače.

Zatímco je Quinn polapen vládou, astrobioložka (nebo co to) Casey Bracketová (Olivia Munnová) je povolána, aby si šla polapeného Predátora prohlédnout na tajnou základnu. V tu chvíli se stane několik věcí najednou:

1) Predátor uteče
2) Na Zemi přistane další mimozemská loď s ještě predátorovatějsím Predátorem (a dvěma predátoropsy)
3) Quinn vládě uteče spolu s půl tuctem psychicky postižených veteránů, které náhodou potká
4) Quinnův synek se naučí ovládat predátorské zbraně a v predátorské helmě jde koledovat na Halloween

A pak se všichni výše jmenovaní různě navzájem honí a zabíjejí, stane se spousta dalších věcí, ale je to celkem jedno...


Predátor: Evoluce není žádný reboot nebo remake, ale normální pokračování, které výslovně zmiňuje prvního a druhého Predátora (a ignoruje oba Vetřelce vs. Predátory).

9.9.18

Recenze: King Skate - 80%

Český dokument Šimona Šafránka o punkové době úplných začátků skateboardingu u nás (tedy přibližně od druhé poloviny 70. let do revoluce).


Filmem nás provází asi půl tuctu tehdejších průkopníků (tedy dnes lidí ve věku nad 50 let), včetně Petra Formana. Česká skate scéna (žádní Slováci myslím ve filmu nejsou) byla pochopitelně malá, takže se všichni navzájem znají a všichni vyprávějí, jak se tehdy sjížděli z celé země, stavěli rampy, tábořili, souložili, chlastali a předváděli jiné známky punku. A většinu z toho i vidíme na starých autentických záběrech.

6.9.18

Recenze: Sestra [The Nun] - 40%

Kdo by se toho nadál, že filmy ze série V zajetí démonů budou jednou mít vlastní "filmový vesmír", tzn. budou nějakým způsobem propojeny a budou kolem toho legrační soudy. No, objektivně vzato, vlastně není složité takový filmový vesmír vytvořit, protože úplně stačí, když se v každém filmu bude mluvit o démonovi jménem Valak (a nemusí být ani vidět na plátně)...

Sestra je tedy prequel, odehrávající se v roce 1952 v rumunském klášteře ve strašidelných lesích. Zde se oběsí jedna z řádových sester a Vatikán posílá hardcore vymítače, otce Burkea (Demián Bichir), a mladou skorojeptišku s divnými vizemi (Taissa Farmigaová), aby zjistili, co divného se tam děje a jestli se náhodou pod klášterem neskrývá Valakova hrobka (spoiler: Náhodou ano).

5.9.18

Jak diskutovat o filmu?

Už mnoho let nechávám diskuse na FFFILMu (a potažmu na Fukafutokyu blogu) hnít vlastním životem. Jsem proti cenzuře v jakékoliv formě, tak ať si lidi píšou blbosti. Občas se tomu i sám zasměju.

Bohužel, procento diskusních blbostí, kterým se nezasměju a které mě pouze zdržují, přesáhlo únosnou míru, takže v současné době už zdejší diskuse čtu pouze nárazově.

To má ovšem ten nepříjemný efekt, že si občas nevšimnu diskusního komentáře, který bych si býval rád přečetl, nebo na který bych býval rád okamžitě odpověděl.

Pokud tedy chcete napsat post, který není trolling a který bych měl určitě vidět, máte k dipozici dvě alternativní možnosti.

4.9.18

Recenze: Všechno bude - 70%

Netradiční road movie o dvou asi tak třináctiletých (?) venkovských hoších, z nichž jeden je typ "budoucí hardcore skinhead" a druhý "budoucí školní střelec". Skinhead právě někde někoho přivedl do jiného stavu, nabere střelce, který právě odstřeluje náhodná auta na silnici (plastovými kuličkami, ale zato v plné kamufláži) a v ukradeném autě se vydávají kamsi. Zpočátku možná do Francie, ale později se spokojí se skinheadovým dědečkem (který je jeho jedinou blízkou bytostí). Cestou naberou ještě náhodného psa a (o něco starší) zmlácené děvče, protože doufají, že "jim dá, nebo jim aspoň ukáže všechno".

Prostě typický český film podžánru "všichni jsou v hajzlu".


Režisér Olmo Omerzu se po cenami ověnčeném Rodinném filmu vrací k nízkorozpočtovější a nezávislejší tvorbě a vystačí si vpodstatě jen se starým autem a čtyřmi - pěti herci. A je nutno ocenit, že mladé herce vede skvěle a opravdu se mu daří barvitě vykreslit své hlavní tři mladé postavy na počátku dospělosti a na počátku jejich životní cesty k sebezkáze. Všichni tři jsou ve filmu značně odpudiví (i čistě vzhledově), přestože v civilu jsou to zjevní slušňáci. Viz jejich fotka z tiskovky:

28.8.18

Recenze: Ten pravý, ta pravá? [Destination Wedding] - 60%

Frank (Keanu Reeves) a Lindsay (Winona Ryderová) se náhodou setkají na letišti, a během pár desítek sekund dojdou k přesvědčení, že jeden druhého nemohou vystát. Zatímco Frank je hardcore pesimista zaměstnaný v managementu nadnárodní korporace, Lindsay připravuje žaloby proti lidem a společnostenm, způsobujícím psychickou újmu a nerovnoprávnost. A mluví se svou květinou.

Zanedlouho ale vychází najevo, že oba letí na stejnou svatbu, neboť Frank je ženichův nevlastní bratr a Lindsay ženichova bývalá. Ani jednomu z nich se tam moc nechce a oba ženicha nesnášejí. A samozřejmě jsou jim přiděleny sousední pokoje (spojené nezamčenými dveřmi) a samozřejmě mají u svatebního stolu přidělena sousední místa.

A samozřejmě z jejich non-stop vzájemně degradujícího verbálního pošťuchování náhle vzejde soulož a následné dilema, co dál. A samozřejmě... Vždyť víte...


Ten pravý, ta pravá? je netradičně oldschoolový film, který se vám možná bude líbit, pokud se dokážete naladit na jeho velmi specifickou vlnu.

27.8.18

Nintendo Switch: Něco jako recenze

(Tento post není o filmu)

Poté, co jsem zcela přeskočil předchozí Wii U, zaujala mě nejnovější konzole od Nintenda, takže jsem si ji (poměrně dlouho po jejím releasu) koupil. A tady jsou nějaké moje postřehy.

Nejdříve stručný popis, co to je a jak to funguje:

Nintendo Switch je vpodstatě tablet NVidia Tegra (model T210 s GPU GM20B, což jsem našel na internetu a nevím přesně, co to znamená, nicméně mohlo by vás to zajímat). Běží v něm vlastní operační systém, částečně vycházející z FreeBSD a částečně z Androidu. Obrazovka má rozlišení 1280 x 720 pixelů a je samozřejmě dotyková.

Vtip je v tom, že se po stranách dají do kolejniček zasunout (a tudíž velmi pevně připojit k obrazovce) dva ovladače (v ceně), které fungují podobně jako klasické ovladače XBoxu nebo Playstationu (dvě analogové páčky, dvě čtveřice tlačítek, dva páry zadních tlačítek plus několik extra systémových tlačítek). Ovladače fungují i bezdrátově (přes Bluetooth), takže můžete Switch mít postavený na stole (má vzadu takovou fórovou vyklápěcí nožičku) a máchat ovladači kolem sebe (jsou v nich akcelerometry / gyroskopy).


První vychytanost tkví v tom, že u her, které to podporují, je možné dát každému hráči jeden z ovladačů (oba hráči je otočí o 90 stupňů, tou rovnou hranou nahoru) a tudíž standardní Switch podporuje dva hráče současně, bez nutnosti něco dokupovat.

Druhá vychytanost tkví v tom, že Switch obsahuje dokovací kolíbku (v ceně), kterou připojíte přes HDMI k televizi a když do ní konzoli vložíte, můžete hrát na televizi jako u standardní domácí konzole. Pokud je Switch takto "zaparkovaný", tak je schopen produkovat na televizní obrazovce Full HD grafiku a může jet na vyšší výkon, protože v kolébce je větrák - OPRAVA: Větrák není v kolébce ale v konzoli samotné, ale v handheld módu se málokdy zapne).

23.8.18

Recenze: Důvěrný nepřítel - 10%

Mladá Zuzana (Gabriela Marcinková) je nadějná sochařka. Chodí s programátorem Andrejem (Vojtěch Dyk) a nelíbí se jí, že se jí málo věnuje a tráví dlouhou dobu programováním pro svou firmu, daleko od Zuzany (ona je pravděpodobně v Bratislavě, on pravděpodobně v Praze, ale o tom až za chvíli). Pak dostane Andrej od svého šéfa nabídku, která se neodmítá: Andrej i Zuzana budou nějakou dobu bydlet na samotě v hyperluxusním domě, který je kompletně ovládán umělou inteligencí (kterou pojmenují Alfréd), naprogramovanou Andrejovou firmou. Budou zde provádět jakýsi beta testing této A.I. předtím, než bude její existence odhalena bohatým klientům a zbytku veřejnosti. Alfréd se nejdříve se Zuzanou rozumně baví (Andrej je pořád většinu času pryč), ale postupně se začne chovat nějak divně. A co ten soused (jediný široko daleko) dole v chatě? Ten se taky chová nějak divně...


Důvěrný nepřítel je česko-slovenský hardcore kyberthriller "od tvůrců filmů Snowboarďáci a Rafťáci" (což je nejen objektivní pravda, ale také doslovný citát z oficiálního plakátu, tedy součást propagace, nikoliv můj výsměch).


A kupodivu, výsledek dopadl přibližně tak, jak byste očekávali, že by mohl dopadnout hardcore kyberthriller od tvůrců Snowboarďáků a Rafťáků. To znamená neuvěřitelně strašlivě a nepodařeně a v některých okamžicích hodně (nechtěně) vtipně.

Bohužel, nechtěná vtipnost tohoto filmu není dostatečně intenzivní na to, abyste měli důvod na něj chodit. Většina filmu je jen nudná. Naštěstí vám ale mohu celý film podrobně odvyprávět, takže do kina nemusíte chodit:

16.8.18

Recenze: Kryštůfek Robin [Christopher Robin] - 40%

Anglie, někdy v 50. letech minulého století. Kryštof Robin (Ewan McGregor) pracuje v londýnské firmě na výrobu zavazadel a pro samou práci nemá moc času na svou ženu a malou dcerku. A už vůbec nemá čas vzpomínat si na to, jak o 40 let dříve dováděl ve Stokorcovém lese s Ijáčkem, Prasátkem, Tygrem a Medvídkem Pú. Ale Medvídek Pú nezapomíná a vydává se za ním!


Kryštůfek Robin není zdaleka prvním filmem, který se snaží extrapolovat, jak by to mohlo dopadnout, kdyby nějaká slavná dětská / pohádková postava zestárla, zapomněla na kouzlo mládí a zapojila se do "dospěláckého pracovního procesu" (totéž zkoušel například Spielbergův Hook nebo nedávný Malý princ).

11.8.18

Ale stejně jsme my Češi šikovnej národ!

Dnes mám tu čest představit vám trailer na novou výpravnou 3D CGI animovanou česko-britskou pohádku Bubeník a princezna, která se chystá do našich kin a obsahuje zábavu, poučení, kouzla, veselá zvířátka, barevné textury a Karla Gotta (nebo jeho imitátora):



Film produkoval Alexander Pieter, který se dosud herecky proslavil jako "Francouz" ve filmu Czech-Made Man, dále jako "Francouz" ve filmu Hranaři a jako "Michael Knight" ve filmu Did Michael Knight End the Cold War?.


Kromě toho hrál vojáka ve filmu Babylon A.D., měří 183 cm a je členem Mensy.

4 procenta z tržeb filmu připadnou charitě, kterou Alexander Pieter vybere. Takže například pokud bude vstupenka stát 199 Kč a na film půjde 10 lidí, charita dostane skoro 80 Kč.



Rozpočet Bubeníka a princezny byl 81 800 000 Kč.

8.8.18

Recenze: Upgrade - 80%

Blízká budoucnost. Všudpřítomná digitalizace, robotizace, odcizení atd... Grey Trace (Logan Marshall-Green) je jeden z mála lidí, kteří manuálně pracují (protože ho to baví) a ručně řídí stará auta (protože ho to baví). Jednoho dne Greye přepadne několik chuligánů, zabijí mu manželku a z něj udělají invalidu.

Naštěstí Greyovi po několika měsících nabídne divný miliardář novou šanci: Voperuje mu do páteře mikročip s umělou inteligencí, který mu umožní znovu ovládat své končetiny. To se podaří, s jedním zajímavým vedlejším efektem. Stem (tak se ona AI jmenuje, podle stem cell) totiž začne s Greyem komunikovat (on ho slyší, nikdo kolem ne) a radit mu, jak najít pachatele a pomstít se jim. Čemuž se Grey začne věnovat, přičemž ovšem nikdo kolem nesmí vědět, že už není chromý. (Takhle to zní dost překombinovaně, ale ve filmu je to všechno trochu složitější a poměrně logicky odůvodněné.)


Leigh Whanell (nezajímavý třetí Insidious) napsal a natočil filmeček, který je nápaditý, svižný a zábavný. Hlavní zápletka nespočívá ani tak v tom, že Grey hledá nějaké vrahy, jako spíš v jeho konfliktu se Stemem, který může ovládat jeho tělo a hádat se s ním – ale kdyby ho Grey v páteři neměl, nemůže se hnout. Grey je staromilec, který v podstatě nemá rád nové technologie, a Stem je samozřejmě superinteligentní AI. Z toho všeho vzniká velké množství zajímavých / zábavných situací, které jsou slušně vytěženy. Skoro mi to připomínalo dobrou adaptaci nějaké povídky nebo hry Stanisława Lema.

1.8.18

Recenze: Úžasňákovi 2 [The Incredibles 2] - 70%

I když od prvního filmu uplynulo už 14 let, druzí Úžasňákovi překvapivě začínají přesně ve chvíli, kdy skončili první. Takže všichni členové rodiny jsou pořád stejně staří a potýkají se se stejnými problémy – konkrétně s tím, že superhrdinové jsou pořád zakázáni a že je potřeba vychovávat děti, včetně malého Jack-Jacka.


Zápletka se točí kolem toho, že jakýsi miliardář Úžasňákovým navrhne, že jim pomůže stát se kladnými hrdiny celé společnosti (poté, co "omylem" zničili půlku města) a že začne s Helen (Elastičkou). Helen je ráda, že "hurá, woman power", a odcestuje konat hrdinství někam daleko, zatímco se Bob musí doma starat o rodinu.

28.7.18

Recenze: Mission: Impossible - Fallout - 80%

Tom Cruise se opět zapleta do strašlivého spiknutí, kdy se nemůže na nikoho spolehnout, všichni od něj dávají ruce pryč, všichni ho chtějí podvést, a v sázce je osud celého světa. Opět.


Nejnovější (šesté) pokračování série Mission: Impossible je něco hodně podobného jako předcházející Národ grázlů. Především se tyto filmy navzájem podobají překombinovaným scénářem, ve kterém je tolik zvratů a překvapivých odhalení, že vám okolo poloviny filmu začne být úplně jedno, kdo na koho vlastně co šije, protože máte jistotu, že se to před koncem filmu ještě několikrát zvrátí a že to smysl dávat nezačne.

25.7.18

Recenze: Chata na prodej - 60%

Ivana Chýlková a její manžel David Vávra prodávají chatu, o kterou už mnoho let nemají čas a chuť se starat. V den podpisu smlouvy ale Chýlkové něco přeskočí v hlavě, prodej o dva dny odloží, a rozhodne se, že na chatě ještě jednou společně přespí celá jejich rodina. Ale úplně celá. A tak se zde o den později sejdou kromě Chýlkové a vávry také nesnesitelná psychopatická matka (Jana Synková) a dementní otec (Jan Kačer) Chýlkové, který neví, co se kolem děje. A také jejich dcera (Tereza Voříšková) se svým německým snoubencem, se kterým se možná chce rozejít. A také jejich syn se svou slovenskou snoubenkou, která se s ním možná už rozešla. A začíná noc plná teroru humoru humoro-teroru.


Tato česká hořká komedie se opravdu hodně snaží být jako filmy Wese Andersona. Taková snaha je v české filmové tvorbě poměrně vzácná, takže jsem si okamžitě vzpomněl, že jsem před pár lety recenzoval jiný český film, který se také hodně snažil být jako filmy Wese Andersona. Vyhledal jsem si ho... a helemese! Je to film stejného režiséra, mladého Tomáše Pavlíčka.

17.7.18

Recenze: Mamma Mia! Here We Go Again - 30%

Uplynulo několik let od prvního dílu Mamma Mia! (pravděpodobně 10, protože první film je přesně 10 let starý). Donna (Meryl Streepová) je mrtvá. Sophie (Amanda Seyfriedová) se na malebném řeckém ostrově chystá splnit její sen a otevřít zde velikou restauraci / hotel. Její přítel Sky je v USA a nemá čas přijet. Dva ze tří potenciálních otců také nemají čas přijet. Vlastně skoro nikdo nemá čas přijet.

Ale přijedou!!!


Mamma Mia! Here We Go Again skáče mezi dvěma časovými rovinami. Zatímco v současnosti se Donna Sophie snaží připravit zahajovací večírek navzdory nepřízni počasí a různými mini-traumatům, v roce 1979 se mladá Donna (Lily Jamesová) seznamuje a souloží se třemi budoucími hlavními muži svého života. A zcela nepřekvapivě je to prokládáno písničkami od ABBY. Vlastně, trochu překvapivé to bylo, protože značná část těch písniček je stejná jako v prvním dílu!