28.2.18

Recenze: Nikdys nebyl [You Were Never Really Here] - 70%

Joe (Joaquin Phoenix) má značná traumata a nyní se živí jako hitman, nebo spíše "chlapík pro extrémní úkoly". Jeho aktuální "extrémní úkol" spočívá v tom, že má zachránit dvanáctileté děvče z pedofilního nevěstince a pomlátit jeho provozovatele kladivem. Což provede. Načež se to všechno zvrtne, zlouni zabijí Joemu několik blízkých, a Joe... znáte to...


Film s původním názvem You Were Never Really Here kupodivu není pokračováním předchozího Phoenixova filmu I'm Still Here. Jde o samostatnou revenge story s artovými podtóny. A naštěstí ty artové podtóny nejsou tak intenzivní, aby se na to nedalo koukat.

Film je rozhodně velmi laciný a velmi pomalý. Láce ani příliš nevadí, protože násilí je často pouze naznačováno. Víme, že se stalo něco hrozně brutálního, ale přímo to nevidíme. A funguje to velmi dobře.

27.2.18

Recenze: Noční hra [Game Night] - 50%

Max (Jason Bateman) a Annie (Rachel McAdamsová) jsou manželé a jsou velmi kompetitivní (navzájem i s ostatními). To znamená, že jednak milují společenské hry a jiné soutěže, a jednak jsou občas vystresovaní.

Maxův trochu záhadný a bohatý bratr Brooks (Kyle Chandler) pozve jednoho večera Maxe s Annie (a dva další páry) do svého luxusního domu, kde má proběhnout jakási "Murder mystery" rébusová LARP hra. Ta úspěšně začne, Brookse unesou po velmi realistické rvačce nějací dva gangsteři, a našich šest hrdinů se vydává luštit stopy a Brookse najít. Aniž by tušili, že Brooks byl shodou okolností unesen doopravdy a nejde o hru...



Noční hra (což je hodně divná česká verze původního názvu Game Night) je naprosto praštěná komedie ve stylu Millerových na tripu nebo Šéfů na zabití. To znamená, že je sprostá, rychlá, ukecaná a úplně nepředvídatelná. Což mi bylo trochu líto, protože celý ten herní aspekt vlastně není nijak moc využit a film je opravdu hlavně o tom, že se jeho hrdinové v různých kombinacích dostávají do různých strašlivě absurdních situací, které vždycky nějak úplně absurdně a náhodně vyřeší.

Občas jsem se docela dobře bavil, ale dost často jsem se také docela slušně nudil a koukal na hodinky. Oproti lepším filmům tohoto žánru navíc Noční hra vypadá jaksi laciněji. Většina herců je málo známá, většina scén se odehrává v nepříliš zajímavých místnostech mezi pár lidmi, a i když to půl filmu vypadá, že se schyluje k nějakému hvězdnému cameu, nedojde k němu.

Takže, mohlo to být horší, ale i lepší, dalo se to přežít, ale obešel bych se bez toho. Nemastné, neslané, já vím...

Recenze: Winchester: Sídlo démonů [Winchester] - 30%

Tento horor vznikl prý "podle skutečných událostí". Na počátku 20. století se Sarah Winchesterová (Helen Mirrenová), bohatá vdova po výrobci stejnojmenných pušek, poněkud zbláznila a začala stavět megadům, který neustále nechala přestavovat, takže vypadal jako něco od M.C. Eschera. Ten dům dodnes stojí a jeho majitelé, kteří v něm pořádají akce (placené) tvrdí, že je strašidelný.

To je všechno, co má tento film společného se "skutečnými událostmi". Všechno další je kompletně vycucané z prstu.

Takže: Eric Price (Jason Clarke) je psychiatr, který je na mizině a závislý na opiu. Chlapík ze společnosti Winchester mu nabídne slušné peníze, aby na Sarah Winchesterovou napsal psychiatrický posudek, který by pomohl odstranit ji z vedení společnosti. Sarah se totiž domnívá, že v domě straší duchové lidí zastřelených winchesterovkami, kteří hledají klid a najdou ho pouze ve speciálně postavených pokojích. Takže ji samozřejmě všichni mají za blázna.


Film je tudíž o tom, že Eric chodí po domě, kde se ozývají strašidlelné zvuky (a občas na něj vybafne někdo se strašidelnými kruhy pod očima) a přemítá, jestli je zfetovaný, nebo zde opravdu straší. Samozřejmě má Eric také trauma z minulosti spočívající v tom, že jeho manželka byla zastřelena puškou Winchester. A samozřejmě... No vždyť víte.

26.2.18

Recenze: Rudá volavka [Red Sparrow] - 50%

Rusko, současnost. Dominika Jegorovová (Jennifer Lawrenceová) je baletkou Velkého divadla, ale její kariéru nečekaně ukončí zranění. Když Dominika zjistí, že zranění nebyla náhoda, nýbrž komplot jejích kolegů, najde si je a brutálně zmlátí do bezvědomí.  Její strýček, velké zvíře v tajné siužbě, tento akt ocení a nabídne Dominice, že z ní udělají "Rudou volavku".

A tak se Dominika (po pár dalších dramatických událostech) vydává na osamělé sídlo někde na ruském venkově, kde se připojí k desítkám dalších sexy děvčat (a chlapců), ze kterých sadistická ředitelka vychovává luxusní prostitutky / agentky. Dominika propoluvá výcvikem poněkud netradičně a za pár měsíců je připravena vydat se do akce, do Budapešti...


Především by bylo dobré jasně si říct, co je tento film zač, respektive čím by chtěl být. Nechce mít nic společného s akčními thrillery, jako byla třeba nedávná Atomic Blonde. V celé Rudé volavce (která má dvě a čtvrt hodiny) není ani jedna akční scéna (tedy, je tam jedna kratičká rvačka a dvoje škrcení). Film by chtěl být něčím podobným jako Jeden musí z kola ven, t.j. sofistikovaným inteligentním thrillerem, ve kterém nás zajímají duševní rozpoložení hrdinů a jejich překvapivé zvraty dávají smysl.

25.2.18

Recenze: Já, Tonya [I, Tonya] - 60%

Tonya Hardingová byla od konce 80. let velmi úspěšná americká krasobruslařka, která se nejvíce "proslavila" tím, že v roce 1994 jistý chlapík praštil teleskopickým obuškem do kolene její hlavní krasobruslařskou konkurentku. Následně se zjistilo, že si toho chlapíka objednal exmanžel a bodyguard Hardingové a jí nikdo nevěřil, že s tím neměla nic společného, čímž její kariéra skončila.

Tolik fakta.


Film Já, Tonya se snaží představit nám celý život Hardingové, od dětství až po onen útok (a jeho následky), to vše formou rozhovorů s ní a s jejími blízkými, a dramatizací oněch rozhovorů. Film ovšem není dokument, neboť ve všech těchto rozhovorech a dramatizacích skutečných událostí (které tvoří většinu filmu) uvidíme výhradně herce, kteří možná říkají něco, co kdysi řekla Hardingová a ostatní, a možná taky ne...

22.2.18

Recenze: Pračlověk [Early Man] - 50%

Nejnovější animovaný film Nicka Parka (Wallace a Gromit, Slepičí úlet) vypráví o tom, jak je tlupa (hodných) pralidí z doby kamenné konfrontována s městem (zlých) lidí z doby bronzové, a svůj konflikt se rozhodnou vyřešit zápasem ve fotbalu. Máte pravdu, nedává to moc smysl, a kdybych vám vysvětloval podrobnosti, dávalo by to ještě méně smyslu.


Filmy Nicka Parka taky nikdy nebyly o tom, aby dávaly smysl. Byly prostě okouzlující, roztomilé, s prvoplánovitým absurdním humorem a občas i s něčím trochu sofistikovanějším. Občas.

21.2.18

Recenze: Akta Pentagon: Skrytá válka [The Post] - 60%

V roce 1971 zveřejnily noviny New York Times výňatky z obsáhlé přísně tajné zprávy Pentagonu o Vietnamské válce, které dokazovaly, že několik amerických prezidentů po sobě záměrně lhalo kongresu i veřejnosti (ohledně toho, co a jak se ve Vietnamu dělo).

Nixonův Bílý dům okamžitě soudně zakázal další výňatky publikovat, ale mezitím se tatáž tajná zpráva dostala také do novin Washington Post, které se zrovna nacházely v kritickém období (chystaly se vydat své akcie). A jejich vydavatelka (Meryl Streepová) a šéfredaktor (Tom Hanks) se museli rozhodnout, zda uposlechnou nařízení soudu, nebo budou publikovat další výňatky a tím si přivodí možná i vězení a konec novin...


Toto drama Stevena Spielberga nejvíce oceníte, pokud o skutečných událostech, které ho inspirovaly, nebudete vědět vůbec nic. Pak vás film zaujme z čistě historického hlediska, jako oživlý, pseudo-dokumentární kus dějin.

19.2.18

Recenze: The Florida Project - 80%

V Orlandu na Floridě se nachází hotel s názvem Magic Castle. Je to hnusná budova v hnusných pastelových barvách, obývaná povětšinou nesympatickými / nebezpečnými lidmi a těmi, kteří si zdejší pokoj objednali omylem, protože se domnívali, že jde o hotel v nedalekém Disneylandu.

V jednom z pokojů bydlí 22letá Halley (Bria Vinaiteová) se svou přibližně šestiletou dcerou Moonee. Nemají skoro žádné peníze, ale manažer hotelu (Willem Dafoe) jim občas posečká s platbou.

Halley se protlouká životem nejrůznějšími způsoby, z nichž některé jsou ilegální, některé zavrženíhodné a některé obojí. Moonee se kamarádí s vrstvníky z okolních motelů a provádí s nimi věci, které jsou občas smrtelně nebezpečné, občas ilegální, ale v každém případě nevhodné pro děti.

A my sledujeme jejich život a jsme rádi, že se máme líp...


Film The Florida project sice není dokumentem, ale skoro tak vypadá. Nejde o zápletku, ale o zachycení jisté velmi specifické atmosféry (nejpodstatnější zápletka spočívá v odhadování, jak brzy sociálka sebere Halley Moonee). Většina představitelů nemá herecké zkušenosti a všechno se natáčelo ve "skutečném světě", ne ve studiu. Například ten hotel skutečně existuje a má skutečné recenze, které zcela odpovídají dojmu z filmu.

17.2.18

Recenze: Tvář vody [The Shape of Water] - 80%

Baltimore, USA, konec počátek 60. let. Vrcholí studená válka. Xenofobii, homofobii a rasismu se ještě pořád skvěle daří. Elisa (Sally Hawkinsová) je od narození němá a dělá uklízečku v tajném výzkumném vládním komplexu. Zde jednoho dne objeví v kádi humanoidní vodní monstrum, které zde brutálně mučí plukovník Strickland (Michael Shannon), který ho ulovil v jihoamerické řece. Sally samozřejmě rybáka lituje, takže se nakonec rozhodne ho zachránit a vznikne mezi nimi hodně zvláštní vztah. A samozřejmě po ní a jejích pomocnících jde Strickland...


Nejnovější film Guillerma Del Tora je pohádka pro dospělé diváky s naivní duší. A je důležité si to uvědomit.

14.2.18

Recenze: Black Panther - 60%

T'Challa (Chadwick Boseman) je po zavraždění svého otce novým vládcem afrického státu Wakanda a také novým nositelem titulu "Black Panther", tzn. bojovníkem za práva lidí a černochů především.

Situace se zkomplikuje, když se objeví příbuzný, pokládaný za dávno zmizelého / zemřelého, a začne si dělat nárok na trůn Wakandy. A do toho ještě jihoafrický (bílý) pašerák (Andy Serkis), který chce Wakanďanům ukrást jejich nadpřirozený drahý nerost.


Film Black Panther sice spadá do série Avengers (hlavní hrdina se objevil už v Občanské válce), ale není téměř nijak provázán s ostatními filmy série a nevystupují v něm v podstatných rolích žádné jiné postavy marvelovského superhrdinského univerza (s výjimkou Martina Freemana jako Agenta Rosse). Naprostá většina filmu se odehrává ve Wakandě, s krátkou odbočkou do korejského casina a ještě kratší do londýnské galerie.

12.2.18

Recenze: Hmyz - 30%

Trvalo osm let, než legendární Jan Švankmajer přišel s novým celovečerním filmem. Tentokrát se podíváme na malou skupinku herců, kteří v maloměstském divadle zkoušejí hru bratří Čapků "Ze života hmyzu". Ale je to o něco složitější.


Totiž, kromě toho, že sledujeme partu neschopných herců (tedy schopných filmových herců hrajících neschopné divadelní herce), kteří mají nejrůznější psychologické problémy a trpí halucinacemi, je to volně promícháváno s "filmem o filmu", tzn. vidíme Švankmajera, jak instruuje herce, připravuje záběry a vysvětluje divákovi, jak má film Hmyz chápat. Přičemž toto vysvětlování by se dalo shrnout větou: "Nijak to chápat nemůžete, je to takové absurdní loutkové divadlo."

Což je bohužel pravda.

7.2.18

Recenze: Padesát odstínů svobody [Fifty Shades Freed] - 30%

Můžete si myslet, že nemám nic lepšího na práci a tak dělám zbytečnosti, ale došel jsem k názoru, že když už jsem viděl první dva díly této epické trilogie (první recenze, druhá recenze), vydržím i třetí a třeba se dočkám nějakého překvapení. Například toho, že film bude dobrý (haha!), nebo toho, že film bude konečně tak špatný, až bude zábavným (HAHAHAHA!).

Bohužel, překvapení se nekonalo.


Co se týče děje, má Padesát odstínů výhodu v tom, že se v něm neztratíte, neboť téměř žádný děj neexistuje. Ana a Christian se vzali, následuje podle očekávání svatební cesta, nový dům, nová kuchyň, nový anální kolík... a Ana má stále tu vzácnou schopnost znovu a znovu být překvapená a vlhká z toho, že Christian má peníze a tudíž může sobě i jí kupovat drahé věci.

1.2.18

Recenze: Prezident Blaník - 40%

Lobbista Tonda Blaník kandiduje na prezidenta ČR. Nejen proto, že by rád bydlel na Hradě, ale hlavně proto, že má plán, jak elegantně okrást stát, ale potřebuje k tomu podpis prezidenta...


Tento originální celovečerní film samozřejmě navazuje na internetovou videosérii Kancelář Blaník, ale bohužel nemohu naplno srovnávat film se seriálem, neboť jsem ze seriálu viděl pouze jeden a půl dílu.

Na základě toho mála, co jsem ze seriálu viděl, bych se odvážil tvrdit, že mnohé zůstalo stejné. To znamená stejný psychedelický střih, stejná minimalistická elektro hudba, a humory založené především na sprostých slovech a citacích věcí a lidí z reálného politického života ČR.