23.3.19

Na Novém Zélandě by mě za tohle zavřeli

(Tento post není o filmu)

15. března 2019 ve městě Christchurch na Novém Zélandě jistý Brenton Harrison Tarrant zavraždil několik desítek lidí. Nehodlám se v tomto textu nijak zabývat jeho motivy nebo detaily jeho činu. Jen podotknu, že si stejně jako naprostá většina populace myslím, že šlo o zavrženíhodný čin a že to Tarrant nemá v hlavě v pořádku. O tom ale psát nechci, jistě o tom píšou jiní jinde.

Psát chci o tom, že Tarrant těsně před svým činem zveřejnil dlouhý "manifest", ve kterém mimo jiné vysvětluje, proč udělal to, co udělal. A dnes (22. března) novozélandská vláda rozhodla, že držení či sdílení tohoto manifestu je zločinem (více například zde). Totéž rozhodla již dříve o videu, které vrah při svém činu pořídil a streamoval ho na Facebooku. Takže Novozélanďané si dnes mohou legálně přečíst podrobnou analýzu Tarrantova textu, ale nemohou si přečíst text samotný, tudíž nemohou tu analýzu nijak zpochybňovat nebo o ní diskutovat. "Mein Kampf" si nadále legálně přečíst mohou v plném znění.

21.3.19

Recenze: My [Us] - 50%

Rodina Wilsonových (Adelaide, Gabe a jejich děti Zora a Jason) je ve svém domě překvapena svými dvojníky. Vypadají skoro jako oni, ale chovají se spíš jako zvířata, dorozumívají se především skřeky, a ohrožují Wilsonovy nůžkami. A mají na sobě červené kombinézy.

A jejich přítomnost asi nějak souvisí s traumatizujícím zážitkem, který měla Adelaide v dětství ve strašidelném zrcadlovém bludišti na pouti.


To je asi tak všechno, co mohu bez spoilerování prozradit o novém filmu od tvůrce Uteč. (Spoilery najdete níže.)

Bez spoilerů mohu také napsat, že na rozdíl od distributora a některých kolegů rozhodně nepovažuji tento film za horor, a to v jakémkoliv smyslu a s jakýmkoliv přívlastkem. Nikdy během celého filmu jsem nebyl vystrašený, vylekaný, napnutý, nervózní, nic podobného. Ani na sekundu. Všechny scény, které by potenciálně měly asi být strašidelné, mi připadaly extrémně předvídatelné, nezajímavě napsané, nezajímavě natočené a hlavně nudné. Hrozně nudné. A občas nechtěně vtipné.

18.3.19

Recenze: Pašerák [The Mule] - 60%

Devadesátiletý Earl (Clint Eastwood) pěstuje kytky, je bez peněz, bez domova a celé příbuzenstvo ho nenávidí. Proto se chopí příležitosti a začne pro mexický kartel pašovat po Illinois drogy ve své dodávce. Jde mu to velmi dobře, protože zchátralého důchodce s čistým trestním rejstříkem a bez dopravních přestupků nikoho nepodezřívá a nikoho nenapadne prohledávat mu auto (takže drogy vozí jen tak pohozené v tašce v kufru auta). A protože je veterán Korejské války, dokáže zachovat chladnou hlavu a dostat se i z potenciálně problematických situací.

Earl převáží čím dál větší zásilky (až stovky kg) a dostává za ně stále větší odměny, za které si koupí nové auto, znovu získá zpět dům a farmu, pomůže zrekonstruovat klubovnu válečných veteránů, zaplatí vnučce školu a začne se dokonce sbližovat s rodinou (včetně exmanželky).

Současně jsou mu ale na stopě protidrogoví agenti (Bradley Cooper, Michael Peña) a v kartelu se chystá násilná změna vedení, která povede k dramatickým změnám...


Film Pašerák je něco trochu jiného, než se snaží tvrdit jeho trailery. Rozhodně to není thriller nebo akční film (ani trochu). Je to překvapivě vtipná komedie s trochou dojetí a dramatu. Komedie minimalistická a pomalá, jaké už dnes nevznikají. A pokud občas vzniknou, většinou je kritizuji, že "takovýhle film by byl oukej před 50 lety, ale pro dnešního diváka je nepříjatelný".

15.3.19

Recenze: Arctic: Ledové peklo [Arctic] - 80%

Mads Mikkelsen versus ledové peklo za polárním kruhem. Do toho občas jedna téměř mrtvá žena a jeden lední medvěd. Ale jinak především superdán versus zima...


Drama o boji jednoho člověka s živlem / přírodou je vděčným tématem, ale většinou není snadné natočit ho tak, aby to nebyla nuda (z posledního desetiletí připomeňme Vše je ztraceno, 127 hodin nebo Gravitaci). Především je nutné nějak vyřešit tu skutečnost, že protagonista toho během filmu moc nenamluví.

13.3.19

Recenze: Manželské etudy: Nová generace - 50%

Hana Třeštíková (dcera Heleny Třeštíkové) natočila časosběrný dokument, sledující 7 let života mladého páru (Jakub - 30 let, Mirka - 29 let).


U tohoto typu dokumentů je bohužel vždy riziko, spočívající v tom, že se po letech natáčení ukáže, že se sledovanému páru nic zajímavého nestalo.

V tomto případě se Jakubovi a Mirce nějaké dramatické věci staly, ale ve filmu z nich bohužel mnoho neuvidíme, což je jeho zdaleka největší problém.

6.3.19

Recenze: Captain Marvel - 40%

"Versová" (Brie Larsonová) je bytost mimozemské rasy Kree, která je svým mimozemským šéfem (Jude Law) vyslána do akce proti zlým Skrullům a náhodou ztroskotá na Zemi. Na Zemi v roce 1995.

Zde se seznámí s mladým agentem Nicholasem Furym (digitálně omlazený Samuel L. Jackson)  a musí odhalit, co znamenají skryté vzpomínky v její hlavě, které dávají tušit, že na téhle planetě už někdy byla a že pilotovala stíhačky...


Tento Marvel film režírovali (a spolunapsali) Anna Bodenová a Ryan Fleck, který dosud natáčeli pouze extrémně nezávislé (a velmi laciné) filmy. To je jistě zajímavý experiment. Ale nevyšel.

Nejlepší na filmu Captain Marvel jsou drobné okamžiky lidského humoru, kdy se titulní hrdinka (která dostane jméno Captain Marvel až na úplném konci filmu, pokud vůbec) drobně uchechtne, zakření, dětinsky zaraduje a tak podobně. A totéž u mladého Nicka Furyho (který je trikově dokonalý a vtipný). Ale není jich bohužel dost a se zemitým humorem posledního Thora se vůbec nedají srovnávat.

26.2.19

Recenze: Všechno nejhorší 2 [Happy Death Day 2U] - 30%

Po svých vražedných dobrodružstvích se Tree začne znovu probouzet v časové smyčce a musí nejen znovu odhalit vraha (který je nyní jiný!), ale také vybrat si, ve které alternativní realitě by chtěla žít zbytek svého nezacykleného života.


Z prvního dílu Všechno nejhorší (který musíte znát předtím, než půjdete na tento nový film) jsem nebyl moc nadšen. A druhý film je ještě horší.

Tvůrci obohatili děj o mnoho nových elementů. Například se dozvíme, že ve školní laboratoři (už během prvního filmu) stojí nějaké dimenzionální zařízení, které zde postavilo několik nerdovských studentů a které může za většinu těch časových hrátek. Pravděpodobně.

Ještě něco k Oscarům

Zde na info.cz najdete můj včerejší rozhovor, kde se vyjadřuji k některým věcem okolo Oscarů a proč na ně příště už asi nebudu koukat.


Vybrali skvělý náhled...

P.S: Na začátku jsem omylem řekl "spolumoderoval" místo "spolukomentoval".

22.2.19

Recenze: Zelená kniha [Green Book] - 70%

Rok 1962. V New Yorku vegetuje americký talián Tony „Pysk" Vallelonga (Viggo Mortensen), který se jakž-takž protlouká jako vyhazovač v nočním klubu. Má manželku, děti a chtěl by se nějak prosadit. Pravděpodobně ve světě organizovaného zločinu, kde má slušné kontakty.

Kromě toho je Tony velmi intenzivní rasista.

Proto se Tony dlouho rozmýšlí, než přijme nabídku dělat osobního řidiče / asistenta černému klavíristovi Donu Shirleyovi (Mahershala Ali), který se vydává na dvouměsíční turné po americkém Jihu. Ale touha slušném honoráři zvítězí a oba pánové záhy vyrážejí na cestu, se "zelenou knihou" v ruce.

Oba výše jmenovaní pánové skutečně žili a "The Negro Motorist Green Book" byla skutečná příručka, která pomáhala černým motoristům cestovat, stravovat se a přespávat na Jihu USA aniž by přišli o zdraví nebo o život. (Byla to tenká brožura, tudíž výrazně lepší český název by byl "Zelená knížka".)


A tak začíná road movie, v jehož průběhu rasistický talián přijde o rasismus, distingovaný nafoukaný černoch přijde o nafukanost a divák se dojme, jak to na světě může hezky chodit. I když to na světě zcela jistě takhle nechodilo.

Totiž, film Zelená kniha je pohádka. Pohádka o tom, že když v sobě lidé najdou dost dobra, tak dobře dopadnou. Tím nechci říct, že když v sobě někdo najde dobro, tak nemůže dobře dopadnout. Také tím nechci říct, že se k cestě, popisované v tomto filmu, nedošlo. Chci tím říct, že ve filmu Zelená kniha funguje všechno tak krásně hladce hollywoodsky, že je jasné, že je to kvalitně vymyšlený a zrežírovaný scénář a nikoliv věrná rekonstrukce historických událostí. Každá narážka je později vypointována. Každá předzvěst se později dočká naplnění nebo kontrapunktu. Ja naprosto jasné, jakým způsobem se nakonec oba hrdinové změní. Jako po másle.

19.2.19

Recenze: Mrazivá pomsta [Cold Pursuit] - 80%

Liam Neeson je obyčejný nezajímavý chlapík, který žije na samotě u lyžařského města Kehoe ve Skalistých horách a živí se tím, že ve zdejším strašlivém sněhu jezdí se svým pluhem a dělá jiné obecně prospěšné věci, jak už je Liamové Neesonové ve filmech dělají předtím, než jim někdo nečekaně unese / zabije potomka.

Velmi brzy po začátku filmu ale dojde k tomu, že Neesonův mladý syn zemře na předávkování drogami, což Neesona i jeho ženu (Laura Dernová) překvapí, neboť netušili, že by jejich syn měl s drogami cokoliv společného. Neeson se ovšem dozví (těsně před realizací své sebevraždy), že smrt jeho syna byla vražda a že za ní stojí okresní obchodníci s drogami. Nejde na policii, nýbrž si pořídí střelnou zbraň a vydá se je všechny zabít...

Ale nepřestávejte ještě číst!


Podle popisu zápletky to celé může znít jako další klasický film, ve kterém se Neeson někomu mstí. Koneckonců, vypadaly tak i první trailery. To je ovšem lež jako věž!

Mrazivá pomsta je totiž americký remake nedávno i u nás uvedené severské černé komedie Boj sněžného pluhu s mafií. A dokonce je to remake režírovaný stejným člověkem jako natočil originál!

17.2.19

Recenze: Úhoři mají nabito - 10%

Nový český film Vladimíra Michálka je podle propagačních materiálů "černá komedie", což je dobře i špatně. Je to dobře, protože divák nemusí nevědomě tápat, jaký že se to před ním na plátně odehrává žánr. A je to špatně, protože jsem se během celého filmu ani jednou nezasmál, neuchechtl, nepousmál, ani nic podobného. Vlastně, pokud si dobře pamatuji, na novinářské projekci se v celém sále během celého filmu smála jen menší (asi desetičlenná) skupinka lidí, kteří zřejmě měli něco společného se vznikem filmu a tudíž asi věděli, co se na plátně odehrává. Já to nevěděl.

Úhoři mají nabito je jedním z těch vzácných filmů, kde většina scén ani dialogů nedává pražádný smysl, herci nevědí, co mají hrát, a divák neví, jestli se mu to nezdá...

V případě tohoto filmu je to ještě mnohem bizarnější vzhledem k tomu, kdo ho režíroval. Musel jsem se podívat do patřičných databází, jestli jde opravdu o stejného Vladimíra Michálka, který kdysi natočil nejeden kvalitní film, nebo je to jen shoda jmen / pseudonym Tomáše Magnuska. Takže, je to opravdu ten Vladimír Michálek, ale míra neumětelství v každé scéně filmu je neuvěřitelná. Ještě o dost větší než v jeho Prázdninách v Provence.


Ale k ději (v té podobě, jak se mi ho plus mínus podařilo zpětně zrekonstruovat):

Parta pěti chlapů z menšího města, vedená Oldřichem Kaiserem, si ráda hraje na URNU. To znamená, že se čas od času převléknou do mundůrů s nápisem POLICIE, vezmou do rukou střelné zbraně (nenabité) a vydají se ve své dodávce na nějakou vesnickou akci, kde sehrají policejní přepadení, přítomné vyděsí / zmlátí / svážou, a pak odjedou a mají radost, jak si užili adrenalinu.

15.2.19

Recenze: Jak vycvičit draka 3 [How To Train Your Dragon: The Hidden World] - 80%

Škyťák, Astrid a ostaní obyvatelé z Blpu se tentokrát musí vypořádat s novým hrozným nepřítelem, ale také se Škyťákovou potenciální svatbou a Bezzubkovým potenciálním pářením!


Podobně jako u předchozích dvou filmů musím znovu vyzdvihnout, jak úžasně všechno vypadá a jak úžasně je to animované. Nejen draci, ale i veškeré exteriéry (včetně vody a mraků) a lidské postavy, které mají jasně definovanou stylizaci a na těch mladších je vidět, jak v průběhu tří filmů stárnou.

14.2.19

Recenze: Léto s gentlemanem - 30%

Zvolna stárnoucí Anna (Alena Antalová) se svým manželem vegetuje kdesi na vesnici a manželství jim už moc neklape. Při vyjížďce na kole náhodou potká Artura (Jaromír Hanzlík), který se stará o rekonstrukci nedalekého zámku, začne ji okamžitě balit a je pro ni něco jako "princem na bílém koni" (mimo jiné i proto, že ho poprvé potká na bílém koni). No a potom... Ehhhmmm... To je vlastně všechno.

Navzdory názvu a Hanzlíkovi nemá tento film nic společného s Létem s kovbojem (aspoň myslím).


Scénář napsal sám pro sebe sedmdesátiletý Hanzlík a režíroval ho plodný televizní režisér Jiří Adamec, kterému je taky sedmdesát. A je zajímavé dívat se, jak si tito pánové představují lásku lidí ve středním až pokročilém věku v roce 2019.

13.2.19

Recenze: Alita: Bojový anděl [Alita: Battle Angel] - 80%

Země, 26. století. Před 300 lety došlo k jakémusi blíže nedefinovanému "Zániku" po válce s Marsem a nyní žije většina pozemšťanů v Železném městě, což jsou především slumy pod vznášejícím se městem Salem (kde je luxus a blahobyt, ale téměř nikdo "zespoda" se tam nikdy v životě nedostane).

Doktor Ido (Christoph Waltz) najde na skládce (pod Salemem) fungující hlavu ženského kyborga, přimontuje jí umělé tělo, které kdysi sestrojil pro svou dceru, a novou bytost pojmenuje "Alita" (Rosa Salazarová). Alita má téměř kompletně vymazanou paměť, ale rychle se začne seznamovat s okolním světem a samozřejmě také odhalovat nějaká ta strašlivá tajemství ze své (a nejen své) minulosti.


Tento film Roberta Rodrigueze v produkci (a podle scénáře) Jamese Camerona vychází z hodně slavné (a dost staré) japonské Mangy, a také z její novější animované verze, která se od papírové předlohy dost liší. Tento nový hraný film se dost liší od obojího, ale přitom se docela slušně drží jistých základních konceptů a myšlenek originálu. Tzn. zápletky a postavy jsou často výrazně jiné, ale hlavní motivy celého díla jsou zachovány věrně a čeští fanoušci originálu (všichni tři) si nemají na co stěžovat. Konkrétně jde především o motivy:
  • 300 let starý bojový kyborg se vzhledem a duší mladého děvčete objevuje svět a sám sebe
  • Postapokalyptická deprese a touha všech po útěku do lepšího světa "tam nahoře"
  • Brutální futuristický sport Motorball (závody + zabíjení + míč + brusle)
  • Na meta-úrovni pak jde také o zásadní otázku, zda může člověk souložit s 300 let starým kyborgem se vzhledem třináctiletého děvčete (asi ne, nemá tam díru, pokud není zavírací), a zda je to pedofilie (záleží na zákonech, v Japonsku určitě ne)

9.2.19

Recenze: Všichni to vědí [Todos lo saben] - 60%

Do malého zapadlého španělského městečka se sjíždí několik desítek členů rozvětvené rodiny, aby se zde zúčastnili svatby. Někteří z nich jsou zdejší, jiní přijíždějí až ze zahraničí. Mimo jiné se zde Penélope Cruzová po dlouhé době střetává se svou dávnou láskou, Javierem Bardemem. A mimo jiné dojde k dramatické události, která se stane katalyzátorem odhalování niter a jiných věcí...


Íránec Asghar Farhadi, tvůrce oceňovaného dramatu Rozchod Nadera a Simin, nám tentokrát předkládá intimní (ne sexuální, ale intimní) vztahy hromady Španělů, především venkovanů. Opět to dělá téměř dokumentární metodou, takže ve filmu například téměř chybí hudba (u které by na plátně nebyl vidět její zdroj). Ale nejde o tolik dokumentární metodu jako v Rozchodu, neboť některé záběry a kostýmy jsou velmi efektně filmové (je to místy skoro rušivé, jako bychom se dívali na nějakou reklamu na španělský venkov) a většinou není žádných pochyb o tom, že se díváme na herce (i když to většinou jsou herci, které neznáme).

6.2.19

Recenze: Lego příběh 2 [The Lego Movie 2: The Second Part] - 70%

Lego příběh 2 začíná přesně tam, kde skončil Lego příběh 1. Přiletěli mimozemšťané z planety Duplo (která se v prvním filmu jmenovala Duplon) a není s nimi rozumná řeč. Následuje střih: O pět let později. Stále zuří boj a všude kolem vládne temná apokalypsa jako z Mad Maxe. Jenom Emmet je pořád nechutně optimistický a plánuje pro sebe a Lucy (Hustěnku) malebný domeček uprostřed pouště.


Pak se ale objeví záhadný astronaut, unese několik hlavních hrdinů a odletí s nimi za královnou Libovůlí, která všechny zhypnotizuje a chce provdat za Batmana. Emmet ale tuší, že svatba je pouze záminkou a ve skutečnosti má proběhnout Armamagedon (sic). Když už to vypadá, že je vše ztraceno, objeví se naštěstí hrdinný Rex Riskumil, archeolog, cvičitel velociraptorů a cestovatel časem (mimo jiné).

4.2.19

Recenze: Marie, královna skotská [Mary Queen of Scots] - 50%

Osmnáctiletá skotská královna Marie (Saoirse Ronanová) se vrací z Francie do vlasti, kde musí řešit tu skutečnost, že Anglii vládne její sestřenice Alžběta (Margot Robbieová), které existence samostatného Skotska není lhostejná.


Musím přiznat, že mi tato kapitola historie (Britské ostrovy v 16. století) není příliš blízká, takže jsem doufal, že se skvělou filmovou formou a prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů dozvím něco jiného. A něco jsem se skutečně dozvěděl, ale zdaleka ne tolik, kolik jsem se těšil...

31.1.19

Recenze: Ženy v běhu - 50%

Jindřich (Bolek Polívka) už není nejmladší, ale žije svůj život naplno. Bohužel, uprostřed toho žití naplno umře (hned na začátku filmu - jeho role je jen cameo) a jeho vdova (Zlata Adamovská) se rozhodne se svými třemi dospělými dcerami splnit Jindřichovo poslední přání - uběhnout maraton (ve štafetové verzi, tedy každá z nich čtyř něco přes 10 km).


Tato nová česká komedie ovšem není o tom, jak čtyři ženy trénují běh a závodí. Respektive, částečně o tom je, ale je to její nejméně zajímavá část.

29.1.19

Recenze: Na střeše - 70%

Profesor Rypar (Alois Švehlík) nemá křestní jméno, je už delší dobu v důchodu a žije sám ve starém domě u pražského náměstí I.P. Pavlova. Manželka a syn od něj odešli před desetiletími, kamarády nemá a smyslem života pro něj je časopis o šachu.

V tutéž chvíli podniká policie razii v tajné pěstírně kanabisu (nebo co to bylo?) ve vietnamské tržnici ve Vysočanech, přičemž odtud uprchne dvacetiletý (ilegálně přistěhovaný) vietnamský pěstitel Song (Duy Anh Tran). Ten se rozhodne svou situaci následně řešit skokem ze střechy profesorova domu. V profesorovi se cosi hne a za chvíli už Song jí sendvič v jeho bytě. A hned tak odtud neodejde...


Po velmi nadějném debutu Pojedeme k moři se scenárista a režisér Jiří Mádl rozhodl natočit film s mnohem tradičnější, "mainstreamovější" strukturou. Není daleko od pravdy, když napíšu, že výsledkem je něco jako Svěrákův Kolja, jen místo maličkého Rusa je v něm o něco starší Vietnamec, jehož záchranou náš protagonista zachrání sám sebe, jak už to v těchto filmech chodí...

28.1.19

Recenze: Ticho před bouří [Serenity] - 40%

Baker Dill (Matthew McConaughey) je kapitán rybářské lodě Serenity na ostrově Plymouth, který se živí tím, že vozí bohaté turisty na rybolov. Ale moc mu ta obživa nejde. Kromě toho je chorobně posedlý představou, že chytí obrovského tuňáka, který ho neustále na moři provokuje. Kromě toho má několik různě vážných psychických problémů a obsesí (sloužil v Iráku).

Najednou se na ostrově objeví jeho exmanželka (a matka jeho syna) Karen (Anne Hathawayová). Karen teď žije se svým novým mužem Frankem (Jason Clarke), což je bohatý zločinec a hajzl, který týrá Karen i jejího (a Bakerova) syna. Karen Bakera požádá, aby Franka vzal na rybolov a tam ho "jakoby náhodou" zabil, za což dostane 10 milionů dolarů a všichni budou spokojeni. Netřeba dodávat, že s tím Baker nakonec souhlasí a že to nedopadne podle plánu...


Podle synopse a upoutávky vypadá film Ticho před bouří jako pokus o film noir ze současnosti. A když na něj půjdete do kina, ze začátku opravdu bude vypadat jako film noir. Hodně špatný film noir. Všechny postavy jsou napsané velmi kýčovitě, všichni hrozně přehrávají, Hathawayová vypadá jako parodie na Jessicu Králíkovou a z nějakého důvodu vidíme hlavního hrdinu v mnoha nesouvisejících scénách polonahého nebo nahého (vždycky tak nějak šikovně natočeného, aby nebyl pořádně vidět penis).

23.1.19

Recenze: Narušitel - 60%

Současnost. Vnuk požádá dědečka (cameo Petra Kostky), aby mu vyprávěl, proč ho tak rozrušil právě doručený úmrtní list. A dědeček vypráví: O tom, jak chtěl od dětství létat, jak v roce 1974 (kdy ho hraje Pavel Neškudla, stejně jako ve většině filmu) konečně poprvé usedl do kokpitu, a jak se v roce 1989, už jako pilot stíhačky, rozhodl ilegálně opustit republiku... Vypráví o svých třech kamarádech, z nichž někteří velmi pravděpodobně byli spolupracovníci StB, a hlavně o svém mentorovi (Jiří Dvořák).


Snažím se pokud možno, abych při recenzování nebral ohled na osobu režiséra. Film by měl být hodnocený stejně, bez ohledu na to, jak problematicky vznikal, a bez ohledu na to, jestli ho natočil ostřílený režisér nebo úplný začátečník. Přes tuto svou zásadovost se ale musím zastavit u skutečnosti, že režisér Narušitele David Balda se narodil v únoru 2000, tudíž mu při natáčení filmu bylo 17-18 let.

Musím se u toho zastavit, protože to trochu vysvětluje některé aspekty filmu, a protože Baldovy schopnosti jsou obdivuhodné vzhledem k jeho věku. Takže pokud bych nevěděl, jak je režisér starý, dělal bych si z tohoto filmu pravděpodobně o něco větší legraci...

Já v Blesku o hudbě a gayích

O filmu Bohemian Rhapsody, který i u nás láme rekordy návštěvnosti. Šel jsem do Blesku, protože mi bylo slíbeno, že to nebude sestříhané. Viz video zde.


22.1.19

Recenze: Psí domov [A Dog's Way Home] - 50%

Hodný mladík Lucas zachrání někde v Denveru  malou fenku a vezmu si ji domů. Fenka dostane jméno Bella, vyrůstá, všechno je super, ale pak musí z domu kvůli lokálním vyhláškám. Je odvezena někam do nového Mexika, odkud uteče a vydá se po vlastních ťapkách na více než 500 km dlouhou cestu domů.


Psí domov je film, u kterém od začátku víte, co se bude dít, a z 99 procent se to stane. Kromě toho je to film s velmi jednoduchým, naprosto nekontroverzním dějem, zjevně zaměřený i na ty nejmenší diváky. Obsahuje pár náznaků trochu komplexnějších podzápletek, například pár gayů nebo umírajícího bezdomovce, ale žádná z nich není rozvedena ani trošičku překvapivě. Gayové nemají homosex a umírajícího bezdomovce Bella nesežere...

20.1.19

Recenze: Favoritka [The Favourite] - 70%

Rok 1708. Anglie válčí s Francií a vládne jí neschopná, dementní a nemocná královna Anna (Olivia Colmanová). De facto ale vládne její poradkyně Sarah Churchillová (Rachel Weiszová). Ke dvoru přijíždí Abigail Hillová (Emma Stoneová), chudá sestřenice Sarah, která sice nemá pořádný titul ani majetek, ale chce obojí získat, protože je skoro stejně slizká jako Sarah.


Favoritka je novým filmem Yorgose Lanthimose, který předtím natočil HumraZabití posvátného jelena, které považuji za těžko snesitelný masturbační art. Favoritka vypadala, že má pro změnu smyslupnou zápletku, takže jsem se odvážil na ní zajít. A nelituji! Aspoň ne moc.

15.1.19

Recenze: Skleněný [Glass] - 20%

Nejnovější film M. Nighta Shyamalana je pokračováním dvou jeho předcházejících filmů: Vyvoleného z roku 2000 (který se mi dost výrazně líbil) a nedávného Rozpolceného (který se mi vůbec nelíbil). Skleněný na oba filmy přímo navazuje, takže pochopitelně budou následovat spoilery Vyvoleného i Rozpolceného. Na druhou stranu, pokud jste neviděli oba předchozí filmy, nemá žádný smysl chodit na tento nový, protože vůbec nebudete tušit, která bije.


Takže: David Dunn (Bruce Willis) dále pokračuje na ulicích Philadelphie v konání náhodného dobra v zelené pláštěnce, v čemž mu pomáhá jeho (nyní dospělý) syn. Davidova identita je pro veřejnost stále neznámá. Kevin Crumb (James McAvoy) má stále rozpolcenou osobnost a stále unáší děvčata. Dunn se mu dostane na stopu a osvobodí děvčata. Pak se David a Kevin spolu začnou rvát, když tu je najednou najde policie (tedy spíše hodně specializovaná URNA) a oba je umístí do blázince, kde už sedí Elijah Price alias Pan Skleněný (Samuel L. Jackson), který je braindead, neví o sobě a jen slintá. Zde je dostane na starost doktorka Stapleová (Sarah Paulsonová), která má v úmyslu je přesvědčit o tom, že nemají superschopnosti a jsou jen duševně vyšinutí, čímž je "zachrání" před soudem. A má na to z nějakého bizarního důvodu jen tři dny.

10.1.19

Recenze: Svátky klidu a míru [Den tid på året] - 70%

Vánoční večer je tu a někde na dánské samotě se schází početná rodina, která se mimo svátky prakticky nevídá. Tři sestry, každá s manželem a dětmi, a jejich rodiče. Přichází pohoda vánoc, fujavice, červené zelí a hledání mandlí.


Paprika Steenová režírovala film, který vlastně už patří do samostatného podžánru, t.j. "Rozvětvená rodina se po dlouhé době z donucení sejde a nastává humorný psychoteror". A tento exemplář patří k těm vydařenějším. Od začátku jsou nám předkládány mírné náznaky toho, kde vztahy nejvíce drhnou, a tyto náznaky posléze jsou bohatou měrou zúročeny, když se přijde například na to, že domácí zelí bylo vyměněno za koupené, kázání bylo vyhozeno do koše, kniha o severském revolucionáři se moc neprodává a chlapec dostal pod stromek místo PlayStationu 4 ručně malovaného houpacího koně s nedozírnou uměleckou hodnotou.

A možná přijde i Såntå Klæuz (nebo jak se u nich jmenuje).

8.1.19

Recenze: Cena za štěstí - 30%

Tento nový český film má poměrně složitý děj, takže si ho raději připomenu oficiálním textem distributora:

Obyčejné lidské štěstí může mít mnoho podob. Někdy jasných, někdy nečekaných. Kde ho hledat a co mu obětovat? Film režisérky Olgy Dabrowské Cena za štěstí ukazuje příběhy lidí, kteří cestu ke svému štěstí někde ztratili a pokoušejí se jí znovu najít. Vztah, láska, moc, útěk a vlastní děti, které mohou přinášet naději a radost, ale mnohem častěji nakonec pykají za naše chyby. Film Cena za štěstí odvíjí samostatné osudy několika hrdinů, aby se jejich cesty začaly postupně křížit a mohly nakonec složit dohromady jeden velký příběh života. Propletenec rodičů, které můžete potkat každý den, jejich dětí a partnerů. Své štěstí najdou často nečekaně, ale to je přeci jedno! Milenecký a životní pár (Vanda Hybnerová a Ivana Chýlková) vychovává dvě děti, když do jejich harmonického soužití vstoupí muž z minulosti (Tomáš Hanák). Násilnický psychopat (Jaroslav Plesl) se domáhá dcery z rozvedeného manželství, zatímco jeho bývalá žena (Klára Pollertová-Trojanová) s dětmi trpí jeho terorem. Dva teenageři od svých rodin prostě a jednoduše utečou. Oddaný muž (Pavel Řezníček) nemá sílu, aby ochránil svou lásku.


Cena za štěstí se od mnoha jiných českých vztahových filmů liší tím, že není komedií (a nechce jí být) a pokud je v ní humor, měl to být velmi hořký humor. A také tím, že má docela slušný námět. Zdůrazňuji, námět. To znamená tu nejzákladnější příběhovou kostru a definici základních vztahů mezi necelými deseti hlavními postavami. To, že dvě zamilované děti utečou ze svých domovů, ve kterých probíhají složité partnerské krize, které se postupně propletou, by se dalo zfilmovat velmi slušně, pokud by to mělo slušný scénář, slušného režiséra a slušné herce. Slušné herce to má, ale slušný scénář a režiséra bohužel ne, takže těm hercům jejich slušné herectví není nic platné.

7.1.19

Recenze: Raubíř Ralf a internet [Ralph Breaks the Internet] - 70%

Uplynulo několik let od Ralfovy videoherní aféry, když je idyla Litwakovy videoherny znovu narušena. U automatu Cukr Káry se rozbije volant a videohra je tak stará, že není možné sehnat nový. Jediný existující je prodáván na "eBayi". Což je něco na "internetu". Takže se Ralf a Vanilopka rozhodnou vydat se dovnitř do toho "internetu" a volant sehnat. Ale nevědí, že na to budou potřebovat lidské peníze...


Toto pokračování poněkud překvapivě uhnulo od námětu prvního filmu někam jinam. Skoro vůbec v něm totiž nejde o videohry, videoherních postaviček je v něm jen pár a většinu z nich jsme už viděli v prvním dílu. Tedy, abych byl přesný: Významnou roli v novém filmu hraje vymyšlená bojově-závodní online hra ve stylu Grand Theft Auto, která není moc zajímavá a její postavy taky ne.

5.1.19

Stolní hra: "Legendary Encounters: Alien"

Občas se zajímám o deskové hry. "Občas" znamená, že se jim třeba rok nebo dva nevěnuji vůbec, a pak se objeví pár dní času (svátky), já se dostanu do patřičné nálady, a začnu dohánět, co se v tomto oboru stalo nového.

Pořídil jsem si v minulých letech spoustu stolních her (kompletní seznam zde), ale některé z nich jsem si dodnes pořádně nezahrál a "Patřičná nálada" je v posledních letech stále vzácnější, protože stolní hry vyžadují na rozdíl od těch počítačových více času (na přípravu a úklid), více prostoru a více lidí (většinou, ale o tom za chvíli).

Pokud se nemýlím, tak jsem na FFFILMu o deskových hrách nikdy nic rozdáhlejšího nepsal (s výjimkou Barona Prášila, což je spíš RPG). Především proto, že jsem za posledních 10 let nenarazil na žádnou, která by mi přišla tak super / originální, aby stálo za to o ní rozsáhleji psát.

To se ovšem změnilo, když jsem nedávno narazil na hru (čtyři roky starou) s plným názvem Legendary Encounters: Alien Deck Building Game (zkráceně LEADBG), oficiálně vytvořenou podle filmů s Vetřelci.

Nejdříve krátké shrnutí, o co přibližně jde, abyste věděli, jestli vůbec máte číst dál, nebo ne...


LEADBG je představitelem takzvané "deck building" hry. To znamená, že k jejímu hrání potřebujete pouze karty (v základní krabici 600!), velkou herní podložku pro lepší orientaci (je v balení) a pár nepovinných barevných žetonů pro lepší počítání během hry. Nekupujete si žádné další karty (jako v Magicu nebo Pokémonech), v základní krabici je vše potřebné.

Hra je pro jednoho až pět hráčů a je kooperativní, tudíž všichni hráči (reprezentující lidi) spolupracují proti herním mechanismům (reprezentujícím Vetřelce a občas jiné nepříjemné věci).

3.1.19

Recenze: Beautiful Boy - 80%

Steve Carell a Timothée Chalamet jako otec a jeho syn, který se stane závislým na Crystal Meth. Což není nu-metal boy band, ale droga metamfetamin, t.j. něco skoro stejně škodlivého...


Film vznikl podle autobiografických vzpomínek skutečného Davida a Nica Scheffových, které napsali až po těchto dramatických událostech, z čehož vyplývá, že (spoiler) Nic to přežil a byl následně schopen tvorby literárních útvarů, tzn. dopadlo to vlastně všechno dobře.

Tvůrci filmu zřejmě předpokládají, že tohle všechno od začátku víte, takže vás nezdržují nějakými dlouhými úvody o tom, jak byli "před těmi událostmi" všichni Scheffovi šťastní a spokojení.