23.4.19

Recenze: High Life - 30%

(Následuje oficiální text distributora) Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.


A nyní následují má upřesnění a opravy k oficiálnímu textu distributora:

Především, High Life není sci-fi, neboť toto slovo implikuje přítomnost nějaké vědy ("sci-"). V High Life se žádná věda nevyskytuje. Odehrává se totiž v hlubokém vesmíru na kosmické lodi, ze které když něco vyhodíte, nebo vám něco při opravě pláště upadne, spadne to někam dolů do vesmíru (viz trailer níže, čas 1:03) rychlostí, která nápadně připomíná normální pozemskou gravitaci. Což je vysvětleno tím, že tato loď neustále (mnoho let) zrychluje a generuje pozemské přetížení 9,81 m/s2. Což nevysvětluje, proč se několik předmětů, vyhozených z této neustále zrychlující lodě v rozmezí několika minut, následně vznáší ve vesmíru několik desítek metrů od sebe.

A už vůbec to nevysvětluje, jak fungují skafandry, které mají v zadní polovině přilby obrovskou díru, ledabyle zakrytou kusem plandající látky.


Výprava v tomto filmu je obecně strašlivá, často až směšně laciná. Například hlavní komunikační stanoviště je ztvárněno normálním pracovním stolem, na kterém stojí normální současný PC monitor a miniaturní projekční laserová klávesnice (taková ta laciná, co před pár lety frčela, ale dnes už se moc neprodává, protože všichni vědí, že pořádně nefunguje).

Například česká Ikarie XB1 svou výpravností tento film naprosto zastiňuje. High Life vypadá spíše jako nedávný český Mars.

Na rozdíl od Marsu ale v High Life není ani stopa humoru, neboť to má být hardcore art, filosofie a nastavování zrcadla (nebo něčeho jiného) něčemu.



Všimněte si, jak se trailer chytře vyhýbá celkovým záběrům, ze kterých by bylo patrné, že to na této kosmické lodi vypadá úplně jako ve sklepě nějakého paneláku (plus v malém skleníku).

Další otázka k textu distributora: Opravdu potřebuje lidstvo hledat náhradní zdroje energie, když může na vězně vyplýtvat motory, které mnoho let nepřetržitě poskytují obrovské kosmické lodi zrychlení 9,81 m/s2?

Také musím něco říct k úvodnímu popisu děje, neboť v něm distributor brutálně spoileruje (o cestě k černé díře se začne mluvit až ke konci filmu). Naopak v popisu děje chybí úvodní scéna filmu, ve které Pattinson zabije celou posádku (kromě své dcery) tím, že ji při hibernaci vyhodí do vesmíru. Většina následujícího filmu je pak flashback, ve kterém uvidíme vše, co se dělo během předchozích let (a nyní už víme, že to skončí zabitím posádky). V poslední části filmu je již dcera dospělá (zatímco Pattinson vypadá pořád zcela stejně starý) a oba letí k černé díře / do jiného světa, kam zřejmě doletí, ale neuvidíme to a film skončí.

Z toho všeho vyplývá, že značnou část filmu se v něm vyskytuje pouze Pattinson a jeho dcera, která je buď nemluvně, nebo je zticha...

Možná se v tuto chvíli ptáte, o čem vlastně film je, a co se v něm vlastně děje. A odpovědi na tyto otázky zní: O ničem moc a nic moc.

Vězňové se spolu různě hádají, občas řeší nějaký technický problém a občas někdo někoho zmlátí nebo znásilní. Ústřední postavou (možná ústřednější než Pattinson) je lékařka (Juliette Binocheová), která se o vězně stará, ale sama je odsouzena za vraždu. Ta posléze Pattinsona ve spánku znásilní, pak ze sebe vysaje jeho sperma a nepozorovaně inseminuje Pattinsovou ex-přítelkyni (které se pak narodí dítě). Vzhledem k tomu, že pacienti také pravidelně chodí na kontrolu plodnosti, je High Life pravděpodobně kosmický film s největším množstvím spermatu od roku 1981. Ale nevzpomínám si, že by Binocheová nějak "zkoumala lidskou sexualitu", jak tvrdí distributor.

Binocheová také předvede poměrně dlouhou scénu sebeukájení na nějakém hydraulickém stroji, při které je toho celkem hodně vidět. Ale tato scéna je záměrně natočena tak, aby bylo brutálně jasné, že má Binocheová svá sexy léta už dávno za sebou.

Musím přiznat, že mě aktivně štvalo rozhodnutí Claire Denisové natočit svůj film jako sci-fi (přičemž zjevně sci-fi nenávidí a nezajímá ji). Kdyby se místo toho film odehrával někde v zakleté čarodějnické věži, mohly by postavy říkat věty jako "Všechny magické svitky zničí kouzlo třetí úrovně až se přiblíží démon Azathoth" a neznělo by to tak dementně jako "Všechna data zničí firewall až proletíme černou dírou" (což v High Life zazní).

Dokonce by mi pravděpodobně dávalo větší smysl, kdyby High Life nebyl film, nýbrž divadelní hra. Ale nešel bych na ni.

32 komentářů:

  1. Kdyby moje recenze na film "High Life" dopadla takhle, spokojený bych s ní nebyl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zapomínáš, že Franta nepíše recenze, ale komentované spoilery. A myslím, že tento se mu docela povedl.

      Vymazat
  2. Otázka: když kosmonaut pustí z okýnka rakety letící konstantní rychlostí nejakou věc, bude tato věc letět vedle rakety?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud na tu raketu nepůsobí nějaké jiné síly než na tu věc, tak plus mínus ano.

      Vymazat
    2. Tedy kdyby letěl raketou letící na hranici rychlosti světla a hodil by z okýnka směrem dopředu jabko, bude toto jabko cestovat větší rychlosti jak světlo?

      Vymazat
    3. Záleží, jakou silou / rychlostí to hodí a ve kterém místě jak moc eliptické orbity - to potvrdí kdokoli, kdo hrál aspoň chvilku KSP. Dráhy se od sebe začnou časem poměrně hodně lišit.

      Ve skutečnosti je to ještě zajímavější. Ve speciálních místech (Lagrangeovy / librační body L1 a L2) může ve vhodnou dobu / vhodně odhozený / upuštěný francouzský klíč nebo třeba hever skončit u úplně jiné planety. Průkopníkem tohoto druhu cestování byla sonda ISEE-3, která po splnění své původní mise ve chvíli, kdy již měla být prakticky vyřazena, byla přejmenována na ICE a ze svého teplého místečka v bodě L1 se přesným manévrováním dostala až cca 7800km od komety Giacobini-Zinner.

      Vymazat
    4. Takže když stáhneš v té levné raketě vokýnko a opatrně na souběžnou dráhu položíš své vlastní hovno, bude tě věrné provázet po celou tvou cestu?

      Vymazat
    5. Pokud si ta věc třeba neprdne...

      Vymazat
    6. Musel bys tam to hovno klást velmi, velmi opatrně a hlavně bys tou rakteou nemohl pak nijak moc manévrovat, protože jinak by tě to hovno buď oustilo, nebo by se ti rozmázlo po raketě.

      Vymazat
    7. Vasek Stodulka - nektre by tady zajimalo, jaky hw ma sonda na palube. Tipuju nejakou nadupanou verzi 4004?

      Vymazat
    8. Tak ono v takové rychlosti se vůbec blbě manévruje

      Vymazat
    9. Myslíš ISEE-3? Lehce jsem pohledal v intenetových análech (což bylo každopádně zajímavé, doporučuji), ale nic bližšího jsem k ISEE-3 nenašel.

      Každopádně tvůj tip může být víceméně správný, v těch dobách se přecházelo z custom build procesorů a počítačů (mrkni např. na DF-224 použitý na začátku mise HST, později nahrazen x86 řešením, aktuálně na bázi 486) na víceméně standardizovaný nejčastěji Intel x86 hardware, samozřejmě upravený pro použití ve vesmíru - redundance úplně všeho, jiné typy pamětí, systémy musí odolat vesmírnému záření...

      Třeba raketoplán (první start 1981) používal palubní počítače už na bázi 8086, později upgradovány na 386.

      Vymazat
    10. Tady docela dobrý článek od M. Malého na toto téma, odborníka na elekteoniku, mikročipy etc.

      retrocip.cz/forth-na-komete/

      Vymazat
    11. "Tedy kdyby letěl raketou letící na hranici rychlosti světla a hodil by z okýnka směrem dopředu jabko, bude toto jabko cestovat větší rychlosti jak světlo?"

      Ne. Ostatně chyba je už v otázce - co je "na hranici"? Pokud poletíte rychlostí 0.99c, jablko může letět třeba 0.991c. Pokud poletíte 0.99999c, jablko může letět třeba 0.999991c. Obecně platí, že každé další zvýšení rychlosti při těchto rychlostech je nákladnější a nákladnější a přes jedničku se nedá bez podvádění (což vyhození jablka z okna není) dostat.

      Vymazat
  3. Kupodivu firewall u cerne diry smysl dava: https://en.wikipedia.org/wiki/Firewall_(physics)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ted bych nerad nekomu krivdil, ale myslim, ze ve filmu jde o to, ze modul proleti cernou dirou a v tu chvili firewall znici data na lodi (ktera do diry nepoleti).

      Vymazat
  4. To te nevarovalo, ze to rezirovala Claire Denis? Kdyby ses trochu vic vyznal v artfilmu, tak by ses tomu filmu vyhnul :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslel jsem, že ji třeba na stará kolena art omrzel, něco jako když Soderbergh natočil Dannyho parťáky...

      Vymazat
  5. Už popis a trailer dávají dost značně najevo, o jakou pizdovinu jde.
    Nicméně hláška "Všechna data zničí firewall až proletíme černou dírou" nemusí bý tak dementní, jestliže naráží na informační paradox černých děr a teorii ohnivé stěny na jejím horizontu událostí. Což jsou fakt skutečné fyzikální pojmy.
    BTW: Zrychlovat 9.81 m/s2 by mohli jenom něco kolem 354 dnů...
    (konec fyzikálního okénka)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrychlovat mohou neustále, koneckonců tento strav všichni známe. Pokud nebudeme brát gravitaci jako sílu, ale správněji jako zakřivení časoprostoru, pak v permanentně zrychlující soustavě běžně žijeme a většinou nám to přijde přirozené a příjemné.

      Vymazat
    2. To je ovšem fyzikální okénko žáka základní školy. Musíš zohlednit relativistické efekty. V principu mohou takto zrychlovat neustále - jejich rychlost se bude čím dál tím víc blížit rychlosti světla, které ovšem dosáhnout nelze - takže mohou zrychlovat donekonečna. Ovšem bude to vyžadovat brutální množství energie - což je vzhledem k cíli mise trochu kontraproduktivní... (o technologických možnostech se ani nebudu zmiňovat, to je naprosto mimo po minimálně příštích pár tisíciletí - možná až do konce věčnosti). Pokud je "mnoho let" jak píše Franta cca 20 let, mohli by být někde u černé díry v centru Mléčné dráhy. Co se stane při srážce lodi letící téměř rychlostí světla a černé díry je nad mé fyzikální znalosti - pokud někdo ví, rád se poučím. Jinak ten film bude evidentně pěkná hovadina, takže nejdu.

      Vymazat
  6. FFFilm - popisy deju filmu od cloveka, ktery je videl, abyste uz je videt uz nechteli.

    OdpovědětVymazat
  7. Mě v informačních materiálech nejvíc zaujalo, že postava, kterou hraje černý herec, se jmenuje Tcherny. Zřejmě drobná zlomyslnost někoho z polské části štábu.
    Každopádně za včasné varování dík, mažu z plejlistu. :P

    OdpovědětVymazat
  8. Otázka: když kosmonaut pustí z okýnka rakety letící se zrychlením 9,81 m/s2 nejakou věc, bude tato věc letět vedle rakety? A jak to bude při rychlostech blížících se rychlosti světla?

    OdpovědětVymazat
  9. Konečně jsme se zase jednou dočkali odporných prsů.

    OdpovědětVymazat
  10. Ako spokojny by si bol s Fukofilmom keby dopadol ako High Life?

    OdpovědětVymazat
  11. Původně se film měl jmenovat "Fuck me in space".

    OdpovědětVymazat
  12. je groteskne sledovat ako schopnost infantilneho fuku pochopit cokolvek nad urovnou komixovej marvelovky konci vzdy totalnym neuspechom, film teda opat nepochopil, ani zaver, nic, trapi ho ze hlavne komunikacne centrum je stare PC, groteskne, teraz uz viete preco je bez pevneho vztahu, zeny, deti. Uplne juvenilna, nerozvinuta osobnost a toto recenzuje filmy a preklada titulky.

    OdpovědětVymazat
  13. Film som videl zaveseny na piratskych weboch v pozeratelnej kvalite, ale popis a trailer sa mi zdali podozrive, tak som to radsej nestahoval.
    A asi som urobil dobre.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.