13.9.19

Recenze: Ad Astra - 70%

Blízká budoucnost. Lidstvo si víceméně podmanilo Sluneční soustavu a začíná zjišťovat, zda někde u okolních hvězd není inteligentní život. Jedním z těch, kdo to zjišťoval, a před mnoha lety hrdinně zahynul někde u Neptunu, byl astronaut Clifford McBride (Tommy Lee Jones v epizodní roli). Nyní, o několik desetiletí později, se jeho syn Roy (Brad Pitt), také slavný astronaut, dozvídá, že jeho otec možná žije a možná provozuje (stále někde u Neptunu) experimenty, které by mohly zničit celé lidstvo. Royovi je nabídnuto, aby se vydal na Měsíc a pak na Mars, kde se nachází silný vysílač, kterým by se mohl pokusit s otcem spojit.

A taková nabídka se neodmítá.


Režisér (a spoluscenárista) James Gray (Ztracené město Z a jiná ne úplně tradiční dramata) natočil pomalou, inteligentní, málo akční sci-fi s hlubokou myšlenkou, ale s velkým rozpočtem. Tedy něco, co tu dost dlouho nebylo.


Nabízí se několik slavných filmů, které by Ad Astra zjevně chtěla připomínat. Především 2001: Vesmírná odysea a z novějších Solaris (ten nový od Soderbergha), Sunshine nebo Interstellar. Na pozadí strašidelně kouzelné vesmírné prázdnoty se v něm odehrává drama, které je trochu o tom, zda jsme ve vesmíru sami, a proč nás zajímá, jestli jsme ve vesmíru sami, ale především je o osobních traumatech jednoho člověka. A slovo "především" je velmi důležité. V Ad Astra se totiž dozvíme něco o tom, zda jsme ve vesmíru sami, a proč pátráme po cizích civilizacích, ale obávám se, že je toho extrémně málo a rozhodně to nevystačí na náplň celovečerního filmu. Je to jen jakýsi bonus, který dostaneme jako prémii k zoufajícímu si Pittovi.



A Pitt (koproducent filmu) si opravdu zoufá kvalitně. Téměř celé dvě hodiny je apatický a zničený z toho, co se mu v životě stalo. Občas se vypne ke kratší hrdinské akci, ale záhy zase upadá do deprese a vzpomínání na otce a manželku, která ho opustila (cameo Liv Tylerové).

Je nutno podotknout, že to všechno je velmi působivě natočeno. Ne vždycky "velkolepě" nebo "ochromujícně", ale vždy působivě. Nejde jen o kosmické scény, ale i o záběry z malých místností a betonových chodeb, které vypadají skoro jako něco z dnešního světa, ale je jasné, že jsou organickou součástí světa budoucnosti. A je to všechno také působivě (byť trochu schizofrenně) ohudebněno (Max Richter, Lorne Balfe a nejméně dva další skladatelé).

Je tu ale jedno velké "ale", nebo přinejmenším velké rozpačité podrbání na hlavě...

Viděl jsem Ad Astra z pracovních důvodů třikrát a i po třetím zhlédnutí mám neodbytný pocit, že mi uniká nějaká úplně zásadní "message", kterou bych si měl z filmu odnést a nenalézám ji.

Skrývá se něco v těch několika stručných zmínkách o Bohu? Má vztah Roye a jeho otce nějakou složitější rovinu, než film explicitně naznačuje? Existuje v hlavní zápletce nějaké složitější spiknutí, než se dozvíme kolem poloviny filmu? Máme se zabývat těmi zdánlivými vědeckými nesmysly v ději? Prožívá Roy niterně něco komplexnějšího, než vidíme a slyšíme...?

A k té poslední větě se váže jedna další důležité zvláštnost: Ad Astra se většinu času tváří jako meditativní film, jehož hlavní hrdina prožívá velice složité mentální stavy. Ale většinu těch stavů ve filmu slyšíme, neboť Pittova postava nás téměř neustále zásobuje svým voiceovery ve stylu "Teď jsem hrozně smutný / Má život vůbec smysl? / Nestane se ze mě můj otec?", což je někdy skoro otravné a nechtěně směšné! Představte si poslední minuty Vemírné odysey, které by vypadaly přesně tak, jak vypadají, jen bychom při nich neustále slyšeli Bowmanův vnitřní hlas: "Propadám se magickou hrou světel. Jsem zmatený, vystrašený a zvědavý. Co to má znamenat? Nezdá se mi to? Kdy to proboha skončí? Kde to jsem? Hotelový pokoj? Jak jsem se tady ocitl? Kdo je to ve vedlejším pokoji? Proč vypadá jako já? Jsem zmatený! Neumřel jsem? Jaký smysl má to, co se kolem mě děje? Jestli je toto konec mého života, měl můj život smysl?" Asi se mnou budete souhlasit, že by to značně poničilo tajemnou atmosféru filmu, neboť by potom divák neměl o čem přemýšlet.

A bohužel se něco podobného stalo i u Ad Astra. Když film skončí, budete si pravděpodobně říkat, že jste viděli (a slyšeli) film, na kterém si jeho tvůrci dali velmi záležet a chtěli vám jeho prostřednictvím předat jakési intenzivní emoce. Ale nebude existovat prakticky nic, o čem by se vám po skončení filmu chtěli přemýšlet, natož o tom diskutovat s někým jiným. Což je něco, co bych od inteligentních sci-fi filmů očekával...

35 komentářů:

  1. Nejdu, prekladal to fuka. Varujte ostatni!

    OdpovědětVymazat
  2. Kdyby moje recenze filmu Ad Astra dopadla takhle, spokojený bych s ní nebyl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jak vlastně dopadla tvá recenze filmu Ad Astra, hulibrku?

      Vymazat
    2. Moje recenze filmu Ad Astra bude mnohem, mnohem kvalitnější a vůbec ve všech ohledech mnohem, mnohem lepší, než tahle Fukova recenze! Se s tim smiř. Tůdle. He he he.

      Vymazat
  3. Zase jsi, Franto, něco nepochopil, ale v tomto případě to není tvoje vina. K tomuto filmu totiž existuje předfilm, nazvaný "Per aspera", který má skoro tři hodiny a uspokojivě zodpoví všechny tvé otázky. Dozvěděl by ses např. komu patří ten hotel, za jakých teplot lze ještě prát prostěradla a proč jsou banány ohnuté. Bude to na různých nosičích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je něco jako ty vysvětlivky co jsou tlustší než samotná kniha kterou to vysvětluje?

      Vymazat
    2. Film Per aspera jsem viděl. Je to naučný film určený sociálním pracovníkům, kteří se starají o lidi s Aspergenovým syndromem a popisuje různé překážky, se kterými se tito pracovníci mohou setkávat. Jakákoliv souvislost s Františkem, unikajícím významem filmu nebo prostěradly bude čistě náhodná.

      Vymazat
  4. No nevím, opravdu by měla mít raketa letící k Marsu před přistáním zapnutý motor, když čumákem směřuje k Marsu? (1:27 v Traileru)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zajímavá otázka. A má i 1:27 do přistání?

      Vymazat
    2. Cha cha chá .... Václave. Když vypne motor, tak se mu zamkne volant, joudo.

      Vymazat
  5. fuko prijed prosim
    k.

    OdpovědětVymazat
  6. "Viděl jsem Ad Astra z pracovních důvodů třikrát" Je to možné? Vidět film 3x jako součást nějaké práce? A co takhle zapracovat na tisících fragmentů filmu o Japonsku a konečně to dokončit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. František miluje luštění hádanek a rozkrývání skrytých poselství. Vědomí, že něco takového ve filmu bylo a on to neodhalil, jej naplňuje celou škálou negativních emocí - zlobou počínaje a pocitem selhání konče. Třikrát to viděl a furt nic.
      - Pane Fuko, vy už jste ten film viděl dvakrát. Proč vám máme dávat novinářský vstup potřetí?
      - ...Um, z pracovních důvodů!

      Vymazat
  7. Nejdu. Podívám se znovu na Kontakt.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kontakt? se jí to teda pouze zdálo nebo tam doopravdy BYLA?!!?

      Vymazat
    2. Na Kontaktu je fajn to, že námět vymysleli vědci z NASA když se zasnili (Sagan). Lidi co pracovali třeba sondách Voyager. Tohle je nejspíš nějaké dílo profesionálních ždímačů emocí co dneska točí o vesmíru a zítra o zmutovaných dinosaurech co boří paneláky. Traumata a tak.

      Vymazat
    3. "zasnili" je dobrý slovo stav "zhulenej jak veka". nicméně díky za to, protože je to super film. Tady se ale ždímat nenechám a navíc bych to musel platit.

      Vymazat
  8. Uvazoval jsem ze zajdu.Ale nakonec nejdu

    OdpovědětVymazat
  9. Radsi kouknu znova na aliena, to je vyvrazdovacka a alien nastesti nefilozofuje o kravinach, ale sazi vejce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jedna filozofická otázka: byl dřív alien nebo vejce?

      Vymazat
    2. Ad Astra je taková hezká písnička od kapely Arcturus:
      https://www.youtube.com/watch?v=gDj2WV8CaPA

      Vymazat
  10. Toto je ohromujicna recenze

    OdpovědětVymazat
  11. Fuka prepinajuci medzi, nepamatam si co sa deje vo filme viac ako 10 minut dozadu a tento film nieje dostatocne chytry je velmi zabavny.

    OdpovědětVymazat
  12. Prosim o recenzi Nabarveneho ptacete. Ten film je mi velmi nesympaticky, otravny a profesne (scenaristicky a rezijne) nezvladnuty. Pripominal mi Mazaneho Filipa. Marhoul chtel opet natocit neco svetove velkolepeho, na co mu zkratka chybi schopnosti. Ja bych filmu dal tak 40% mozna 60%, kdybych chtel prilepsit ceskemu filmu. Zajimal by mne Frantiskuv nazor.

    OdpovědětVymazat
  13. Tento film je především jeden velký product placement na českou firmu Astra Jevíčko, jejímiž žiletkami se hlavní hrdina holí. Věru husarský kousek se podařil českým koumákům, gratulujeme!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi správně. Film "Ad Astra" (to je latinsky a znamená to "Ohledně žiletek") je celý o tom, že

      SPOILERY!!!

      Pitt si oblíbil žiletky Astra, holí se jenom jimi, ale zásoby se mu tenčí a nové nedostane, protože fabriku v Jevíčku koupil jeho otec a hned ji mstivě zavřel, z důvodu starých neshod se synem. V současnosti se ji pokouší otevřít na Neptunu a marně shání personál. Až rozjede výrobu, bude střílet žiletky na Zem, protože to bude zábava. To je to trauma a spiknutí a experimenty. Jo a žena Pitta opustila, protože nebyl schopen se holit ničím jiným - jedině žiletkami Astra se totiž holí skutečné hvězdy! Konec spoilerů a reklamy.

      Vymazat
  14. Má to celkem rozumnou stopáž na dnešní dobu, takže jdu.

    OdpovědětVymazat
  15. Nenapadlo tě, Františku, že jsi ten film nepochopil proto, že neumíš moc dobře anglicky? Bohužel, vzhledem k tomu, že jsi k němu dělal titulky ty sám, ho nepochopí ani nikdo jiný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja bych naopak rekl, ze Frantisek umi anglicky naprosto ohromujicne a nejoptimalneji.

      Vymazat
  16. Ahoj Františku,

    Půjdešna film Nabarvené ptáče? Moc rád bych si přečetl recenzi právě od tebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu nedostaneš, ale tady je náhradní: Nabarvené ptáče, po hovnech si skáče, není to žádné Práče, nelíbí se Káče, vemte na něj sráče, uteče z něj s pláčem!

      Vymazat
  17. A k čemu? Co myslíš, že by napsal? Knižní předlohu jsem nečetl, nepochopil jsem to. Bože... To už ani není vtipný.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.