12.10.19

Recenze: Dobrá smrt [The Good Death] - 80%

Slovensko-český dokument o Britce Janette Butlinové s nevyléčitelnou nemocí (svalovou dystrofií), která se rozhodne vydat do Švýcarska a zde provést "asistovanou sebevraždu", nebo jak se tomu říká, aby měla důstojnou smrt.


Filmaři měli to obrovské štěstí, že narazili na Butlinovou, která je jednak velmi racionální a jednak velmi otevřená (bývalá nudistka), takže jim dovolila extrémně intimní přístup k sobě a své rodině. Vidíme nejen její monology, ale i její diskuse s nejbližší rodinou a přáteli, ve kterých se řeší to, co se chystá udělat, a různé praktické věci, které s tím souvisí (např. co bude s domem a co bude s jejím popelem). Je to všechno velmi opravdové a velmi, velmi emocionálně intenzivní.


Ozvláštněno je to navíc skutečností, že syn Butlinové má také svalovou dystrofii, ale je nerd a chemik a snaží se tuto zákeřnou nemoc sám analyzovat (samozřejmě ve spolupráci s profesionálními lékaři). Možná pomůže příštím generacím, ale je si téměř jist, že on sám nevyhnutelně skončí podobně jako jeho matka.



Dobrá smrt není film o tom, jak přesně probíhá proces asistované sebevraždy a co mu předchází. Je to film o tom, jak se jedna žena se svou blížící se smrtí vyrovnává a jak se s ní vyrovnává její nejbližší okolí. Největší chybou snímku je, že toto není dostatečně jasně řečeno, takže by z filmu někteří diváci mohli získat dojem, že stačí napsat někomu do Švýcarska, a za pár týdnu se tam jedete nechat zabít. Ve skutečnosti tomu ale předchází složitý proces a pohovory, kterými se film nezabývá a zmiňuje se o nich jen velmi okrajově.

Jde ale rozhodně o velmi působivý dokument, který je navíc natočen velmi vkusně, bez touhy po senzaci a bez nějakého mravokárství. Je zřejmé, že filmaři měli natočeny ještě extrémnější záběry, než uvidíme, ale dobře se rozhodli, co a jak na plátně ukáží, aby to mělo dostatečnou sílu a nebylo to ještě nesnesitelné. A ukáží opravdu mnoho zajímavého, neboť se jim podařilo se svými subjekty natolik sblížit, že se před nimi přestaly stydět a začaly kameru ignorovat. Což je jakási nejvyšší meta, po které tvůrci životopisného dokumentu mohou toužit.

14 komentářů:

  1. Kdyby moje recenze Dobre smrti dopadla takhle, spokojeny bych s ni nebyl.

    OdpovědětVymazat
  2. Frantisku a jak jsi spokojeny s tim, jak (ne)dopadl tvuj dokument?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. František také dosáhl této nejvyšší mety, problém je pouze v tom, že osobou, který začala kameru ignorovat, byl on sám.

      Vymazat
  3. To je tak, když dokumenty točí lidi, kteří to umějí. Horší je, když se o to pokoušejí lidi, kteří to jednak neumějí, jednak nemají dost soudnosti a sebereflexe, aby to přiznali.

    OdpovědětVymazat
  4. Kazda smrt je dokoncena. Nejdu

    OdpovědětVymazat
  5. Pokud je jednou člověk nudistou, tak jím je až do smrti, což je ještě tak akorát nesnesitelné.

    OdpovědětVymazat
  6. dobrovolna "smlouva" sepsana, kdyz je clovek jeste zdravy je podle me spravna myslenka. taky bych radsi odpojeni pristroju nez nekde lezet jako kvadruplegik.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady tyhle úvahy nemají co dělat vole, tady se plísní recenze a František. Ale když už, tak ti jenom řeknu že je to myšlenka sice hezká, ale v případě svalové dystrofie celkem nahovno. Tam nejde o nějakou kvadruplegii a odpojování od nějakých přístrojů.

      Vymazat
    2. chapu to, stephen hawking vyuzil naplno mozek v tomhle stavu, ale ja bych asi radsi injekci a haji beli.

      Vymazat
    3. Já hlavně nechápu, jak mohl žít Hawking tak dlouho. Sám vím o dvou lidech, kteří umřeli (neasistovaně) cca rok a půl od diagnózy.

      Vymazat
    4. O Hawkingovi se říká, že s tou nemocí jako jediný uhrál remízu. Jak to dokázal, je mi jedno, je to obdivuhodný výkon. Sám si nedokážu představit ani jednu variantu (tedy že bych požádal o ránu z milosti, nebo se tím zkusil aspoň chvíli bavit/trápit - na remízu se ale určitě necejtim).

      Vymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.