21.12.21

Audio recenze: Matrix Resurrections - 40%

Velmi nápaditých a svěžích prvních cca 40 minut a pak bohužel nudná a hůře natočená kopie Matrixu 2 a 3. Ale je to tak bizarní počin, že je zajímavé ho vidět a přemýšlet o jeho vzniku.


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

18.12.21

Změna čísla účtu

Drazí fanoušci FFFILMu.

Kdysi dávno (možná tak před 10 lety) jsem vás vyzýval k zasílání doborovolních finančních příspěvků mimo jiné na můj účet u mBank (jehož číslo začíná předčíslím "670100-").

Už 10 let toto číslo účtu nikde neuvádím, ale někteří dobrodinci z vás (celkem asi 10 lidí) mi na něj stále zasílají pravidelné finanční příspěvky.

Tento účet přestane v lednu existovat a platby na něj se vám začnou vracet jako nedoručitelné.

Pokud mě chcete nadále finančně podporovat, použije prosím některou z metod na této stránce (je tam i možnost převodu na účet, takže stačí jen va vašem trvalém příkazu změnit číslo účtu).

Děkuji, konec hlášení.

25.11.21

23.11.21

Audio recenze: Benedetta - 70%

Dostanete vše, co očekáváte od filmu o lesbických jeptiškách, a možná i trochu víc.


Pan Čeněk Cibien lže

(Na konci postu je pár updatů)

(Tento post nesouvisí s filmem a skoro určitě vás nebude zajímat pokud vám nic neříká jméno "Cibien" nebo staré videohry.)

12. listopadu 2021 jsem byl pozván na soukromou oslavu narozenin, která se konala v muzeu retro videoher "Cibien's Corner". Byl jsem tímto muzeem nepříjemně překvapen, ale žádnou finanční újmu jsem neutrpěl, takže jsem ho vytěsnil z hlavy. Google mě ale opakovaně vyzýval, abych se podělil o svůj názor, takže jsem to nakonec (o pět dní později) udělal a napsal do Google Maps krátkou recenzi. Ta recenze (dvě hvězdičky z pěti) je tady a zní takto:


Téhož dne mi přišel info email od Googlu, že provozovatel herny zveřejnil reakci na mou recenzi. Ta reakce zněla takto:


Tato reakce mě velmi překvapila svou první větou, takže jsem nelenil a napsal e-mail na oficiální kontaktní adresu muzea:

27.10.21

Audio recenze: Paroží [Antlers] - 50%

Průměrný horor, který si myslí, že je sofistikovanější, než je. Zajímalo by mě, jestli za to může scenárista, režisér nebo střihač.



Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

21.10.21

Audio recenze: Duna [Dune] - 60%

"Je dobré to vidět, je to triumf filmařského řemesla, ale pro mě je to zatím nejméně zajímavý film Denise Villeneuva."

Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

20.10.21

Recenze: Poslední souboj [The Last Duel] - 80%

Nejnovější film Ridleyho Scotta (volně na motivy skutečných událostí) vypráví o tom, jak spolu dva francouzští rytíři na konci 14. století měli "soudní" souboj na život a na smrt (poslední v dějinách Francie), aby se tím zjistilo, jestli jeden z nich (Adam Driver) opravdu znásilnil manželku toho druhého (Matt Damon). Tedy, ten souboj je vyvrcholení dvouapůlhodinového filmu, který je o mnoha jiných politických i emocionálních věcech.


Na Poslední souboj jsem se nijak moc netěšil, především vinou podivně nezajímavé reklamní kampaně. V kině jsem ale byl příjemně překvapen a užíval jsem si film víc a víc až k jeho vyvrcholení, kdy jsem si ho zase užíval trochu méně. A pochopil jsem, proč se na tenhle film nedá udělat zajímavá reklamní kampaň a proč finančně brutálně propadl (jde o největší propadák Scottovy kariéry).

Jak asi u Ridleyho Scotta nepřekvapí, Poslední souboj je řádně epický film. Ovšem epický ve scénách, které mají být epické a kterých je jen okolo 10 procent délky filmu. Zbytek filmu pak pozůstávbá z toho, že spolu různí lidé mluví, hádají se a kují pikle, většinou v neepických šedých hradech nebo v bahně. A to v některých případech až třikrát.

14.10.21

Audio recenze: Venom 2: Carnage přichází [Venom 2: Let There Be Carnage] - 50%

Průměrný comicsový film, jehož autoři se ani nesnaží dát jeho hlavním hrdinům nějaký náznak hloubky.


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

12.10.21

Pohled na Dračí doupě v roce 1995 očima Jiřího X Doležala

(Tento post není o filmu)

Objevil jsem v archivu článek z roku 1995, ve kterém se tehdy třicetiletý Jiří X. Doležal snaží čtenářům Reflexu vysvětlit, co je to Dračí doupě (respektive Dungeons & Dragons). Zveřejňuji zde jeho scan, protože hodně vypovídá o tehdejší době i o J.X. Doležalovi (jsou v něm samozřejmě drogy i filosofie):


Perličkou je, že na doprovodných fotkách jsem i já (tehdy 27letý) s několika dalšími lidmi a Jiří X. Doležal tam o nás píše, aniž by se s námi kdykoliv setkal (poslal pouze fotografa). Naši hru nikdy neviděl a kdyby ji viděl, nevím, zda by mu došlo, že nikdo z nás Dračí doupě neuměl a jenom jsme celou partii náhodně improvizovali a fejkovali pro toho fotografa.

Tehdy jsem pochopil, jak funguje žurnalistika.

2.10.21

Audio recenze: Není čas zemřít [No Time To Die] - 80% (Host: Jakub Červinka)

"Kvalitní akční film, kterému podráží nohy, že musí být bondovkou. Pro mě nejlepší bondovka s Craigem."


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

27.9.21

Audio recenze: Vetřelec na jevišti [Alien on Stage] - 20%

"Ten film se mi strašným způsobem nelíbil, ale nemá to nic společného s tím, jak strašně vypadá nebo nevypadá divadelní představení, o kterém je."




Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

26.9.21

Recenze: Last and First Men - 60%

Posmrtně dokončená "filmová báseň" islandského soundtrackového skladatele Jóhanna Jóhannssona je o tom, že je lidstvo napříč časem kontaktováno svými vzdálenými potomky, někdy z daleké budoucnosti, kteří od nich cosi potřebují.

Ale to je strašlivě zavádějící popis.

Celý film Last and First Men pozůstává z toho, že slyšíme Jóhannssonovu hudbu (spíše zvukové plochy než melodie) a Tildu Swintonovou, jak nám čte "zprávu" od našich potomků, což je doprovázeno černobílými záběry na rozpadající se betonové památníky (především v zemích bývalé Jugoslávie). Celý film neuvidíme jediného člověka nebo zvíře. Většinu filmu se nic v záběru nepohne (s výjimkou občas popojíždějící kamery a trávy vlající ve větru).

Čtený text vychází se stejnojmenné sci-fi knihy z roku 1930 a zní velmi archaicky. Vyvolává spíše dojem abstraktní nerýmované básně, než sci-fi příběhu. Shodou okolností jsem film překládal a v některých scénách to byla docela výzva, neboť bez doprovodného obrazu bylo těžké jednoznačně určit, co přesně kterou větou autor myslí a jak ta dvojsmyslná slova nejlépe přeložit.

16.9.21

Odešla osmibitová legenda mého mládí...

(Tento post není o filmu)

Dnes ráno jsem vyhodil do popelnice Karla. Robota Karla, symbol 80. let, kdy jsme se s jeho pomocí učili na osmibitových počítačích programovat, aniž bychom tehdy tušili, že ho československý Svazarm ukradl Američanům (včetně názvu). Já dostal někdy nedlouho před Sametovou revolucí od Svazarmu nafukovacího Karla podle návrhu Vladimíra Jiránka.

Tomáš Rylek, já, Mirek Fídler a Karel pravděpodobně někdy v první polovině 90. let.

Tento Karel mi spolehlivě sloužil až do dneška a bez újmy mě provázel čtyřmi stěhováními, což je dokladem skvělých výrobních kvalit socialistických podniků. Bohužel ale nevydržel stěhování a dnes Karel definitivně přestal těsnit.



To se tedy stalo dnes dopoledne.

A dnes večer se stalo toto:


Samozřejmě, může to být jen shoda okolností. Ale radši se pořádně zamyslím než budu vyhazovat další historické relikvie...

15.9.21

Audio recenze: Zhoubné zlo [Malignant] - 40%

"V poslední čtvrtině to začne být úplně crazy a přestane to být nudné. To je ale už pozdě."


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

14.9.21

Recenze: Supernova - 50%

Klavírista Colin Firth žije už mnoho let (pravděpodobně několik desetiletí) se spisovatelem a astronomem Stanleyem Tuccim, který trpí stále se zhoršující demencí a uvědomuje si, že zanedlouho přestane vědět, co se kolem něj děje. Vyrážejí spolu na kratší road trip a setkání s přáteli, což všechno má vyvrcholit Firthovým koncertem a ještě něčím, dramatickým, o čem Firth nemá tušení, ale vy už v tuto chvíli pravděpodobně ano (spoilery na konci textu).


Firth a Tucci jsou skvělí herci a o to horší je, jak málo příležitostí dostali v tomto filmu, ve kterém valnou většinu času neslezou z plátna a mohli by předvádět úžasné herecké koncerty.

9.9.21

Audio recenze: Zelený rytíř [The Green Knight] - 70%

Nekompromisní, působivě vypadající film, pohybující se přesně na hranici nudného artu.




Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

4.9.21

Audio recenze: Shang Chi a legenda o deseti prstenech - 60%

"Akční scény v asijském stylu jsou osvěžující, ale největší problém toho filmu je, že má - jak je zvykem - opět dvě hodiny dvacet."




Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

17.8.21

Audio recenze: Večírek - 30%

Celovečerní režijní debut Michala Suchánka, který se nepovedl.






Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

15.8.21

14.8.21

Krátce o prioritách

V nejbližších dnech začne probíhat stěhování do našeho nového domu ve Štěrboholech. Zatím ještě probíhat nemůže, protože dneska to tam vypadalo takto:

Jak už to bývá, "drobné opravy" se postupně změnily v kompletní rekonstrukci koupelny, rozvodů, garážových vrat, vymalování celého interiéru, výměnu téměř všech svítidel a tak dále... Tedy spousta legrace. A drahá polovička má koncem srpna začít chodit do práce ve Štěrboholech, takže do té doby bychom měli mít aspoň zprovozněnou ložnici, kuchyň a šatník.

Proč to sem píšu? Jako ukázku toho, na co v těchto dnech nejvíce myslím.

11.8.21

Audio recenze: Free Guy - 60%

Ryan Reynolds jako NPC postava ve hře, která neví, že je NPC postava ve hře.




Další audio posty najdete zde.

8.8.21

Recenze: Sebevražedný oddíl (2021) [The Suicide Squad] - 60%

V nějaké miniaturní ostrovní latinskoamerické zemičce se v dobře střežené věži chystá cosi strašného, co může zničit celé lidstvo. Pochopitelně. Americká vláda dává dohromady elitní tým "meta-lidí" (tzn. "superhrdinů"), který se má na ostrov dostat a věž zničit. Ale plán se trochu pomotá...

Polovina těchto postav je ve filmu méně než 10 minut

Neklame vás paměť. Film se stejným názvem jsme v našich kinech mohli vidět před pár lety (moje recenze zde). Jenže ten se v originále jmenoval "Suicide Squad", zatímco ten letošní se jmenuje "The Suicide Squad". A hráli v něm jiní herci. Tedy s výjimkou těch několika, kteří hrají v obou stejné postavy. Je to reboot? Je to pokračování?? Má smysl se takto ptát???

Odvážím se tvrdit, že u Warner Bros. by v každém případě chtěli, aby se na předchozí Sebevražedný oddíl zcela zapomnělo. Nový film se totiž velmi aktivně snaží mít diametrálně odlišnou atmosféru a nemá nejmenší smysl oba Sebevražedné oddíly srovnávat. Ten nový totiž natočil James Gunn (Strážci galaxie) a jeho zadání bylo zjevné: Natočit něco srandovního nepřístupného, něco mezi Strážci galaxie a Deadpoolem.

6.8.21

Audio recenze: Maggie (2015) - 60%

Arnold Schwarzenegger je back (tedy v roce 2015) a snaží se zachránit svou dceru před zombifikací ve filmu Maggie.





Další audio posty najdete zde.

20.7.21

Recenze: Space Jam: Nový začátek [Space Jam: A New Legacy] - 30%

Tento film je pokračováním/rebootem 25 let starého filmu, ve kterém se slavný basketbalista Michael Jordan propadne do kresleného světa, kde musí po boku animovaných postaviček Warner Bros. (Bugs Bunny, Daffy Duck, Sylvester, Tweety, Road Runner atd...) sehrát basketbalové utkání se zlými mimozemšťany, protože v sázce je osud světa, nebo tak něco. Warneři se tuto blbost pokusili updatovat pro dnešní diváky a do hlavní role obsadili LeBrona Jamese (taky slavný basketbalista).

Musím úvodem důrazně upozornit, že původní Space Jam mě nijak zvlášť nezaujal, párkrát jsem si při něm pousmál, a už si ho téměř nepamatuji. Samozřejmě to byla hovadina, ale pořád se v ní něco dělo a celkem to uteklo. Při recenzování nového filmu ale nijak nebudu přihlížet k tomu, že případně nějak "pošlapává odkaz původního Space Jamu" nebo naopak "věrně se drží ztřeštěnosti původního Space Jamu". To je mi úplně jedno.


Nový Space Jam je hodně špatný a hodně nudný film. Především je to ale zrůdné skoro-podobenství, které na sofistikované meta-úrovni vypovídá o tom, jak špatně je na tom současný filmový průmysl. Kdyby tenhle film natočil Steven Soderbergh nebo David Lynch, možná uznaně kýval, jak sofistikovaně se vysmáli hollywoodské mašinerii (ale pořád bych se při něm nudil). Ale vzhledem k tomu, že nový Space Jam režíroval Malcolm D. Lee, který má na kontě několik opravdu strašných černošských komedií, jsem si téměř jist, že jde o produkt sjetých producentů Warner Bros., kteří si upřímně mysleli, že se jim podaří dobře pobavit dnešní děti, zajímající se o videohry a filmovou historii, i když sami o videohrách a filmové historii nic nevědí, protože pro samý kokain nemají čas na videohry a filmy.

Předchozí věta je umělecká nadsázka a nechci s jistotou tvrdit, že producenti nového Space Jamu byli sjetí kokainem. Klidně to mohl být toluen.

Film začíná v roce 1998, kdy si malý LeBron James hraje na klasickém Gameboyi barevnou videohru s dokonalým samplovaným zvukem (tedy něco, co není technicky možné). Následkem toho prohraje školní basketbalový zápas a je mu vysvětleno, že "se musí soustředit a vědět co chce", nebo něco podobného, co jsem okamžitě zapomněl, ale zjevně to má být zúročeno někdy později a má z toho vyplynout ponaučení.

15.7.21

Recenze: Black Widow - 60%

I když Black Widow (Scarlett Johanssonová) v rámci Marvel vesmíru už před pár lety umřela, nyní se můžeme podívat na film, který je věnovaný pouze jí.


Black Widow začíná v roce 1995, kdy je malá Nataša odtržena od rodiny (která, jak se záhy ukáže, nebyla její skutečná rodina) a strčena do programu pro výcvik elitních vražedkyň. Výcvik a dospívání Nataši nevidíme a po úvodních titulcích skočíme do roku 2016, kdy se Nataša pokusí onen výcvikový program zničit a nějak se emocionálně vyrovnat s existencí své sestry (Florence Pughová ze Slunovratu) a rodičů (kteří nejsou její rodiče, ale nikoho bližšího nikdy neměla).

12.7.21

Audio recenze: Chyby - 50%

Při diskusi o novém českém filmu "Chyby" se to nejlepší odehrálo až po skončení recenze. Naštěstí jsme nevypnuli nahrávání a můžeme vám předložit kompletní záznam...


Další audio posty jsou zde.

2.7.21

Recenze: Mazel a tajemství lesa - 30%

Děcka jedou na letní tábor a těší se. S výjimkou Martina, přezdívaného Mazel, kterého to v přírodě štve a chtěl by zpátky do města. Zrovna Martina si ale vyberou lesní CGI trpajzlíci k tomu, aby jim pomohl sehnat hřeben, zrcadlo a šátek a tím magicky porazit zlé prospektory, kteří v lese vrtají do panenské země.


V průběhu sledování filmu Mazel a tajemství lesa jsem se dost nudil a tudíž jsem měl dost času přemýšlet, co mi to celé připomíná. Dějem to celé dost připomíná Mého souseda Totora, ale svou nepodařenou snahou o sloučení reality a pohádkovosti v dětské mysli mi to opakovaně připomínalo pohádku Modrý tygr. A jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že obojí režíroval Petr Oukropec, jinak úspěšný producent.

28.6.21

Recenze: Mstitel - 40%

Částokrát jsem na tomto blogu roztrpčený nebo rozveselený z toho, jak velké WTF jsou současné české komedie. Nový film Mstitel je výjimečný v tom, že se zcela cíleně snaží být co největší WTF a 1) dělá to s nezanedbatelným rozpočtem, 2) místy se mu to docela daří.

Bohužel se mu to daří jen místy a bohužel jeho WTF není dostačující k tomu, aby zahnalo nudu, která v něm převažuje (přestože má jen asi 100 minut).

Budou následovat spoilery, ale nemyslím si, že by to u tohoto filmu jakkoliv vadilo, protože si stejně budete myslet, že si to všechno vymýšlím, nebo se mi to jen zdálo.

21.6.21

Recenze: Matky - 30%

Začněme oficiální textovou upoutávkou této nové české komedie:

"Mohl by to být film o ženách v nejlepších letech, které jsou elegantní, sebevědomé, chytré, užívají si, a probírají spolu chlapy, vztahy a sex. Čtyři celoživotní kamarádky z chystané komedie takové jsou, ale k tomu všemu se starají o děti, nebo je právě porodily, případně jsou těhotné."

Jak toto souvětí čistě gramaticky chápete? Pokud začíná slovy "Mohl by to být film o ženách, které...", tak bych si z toho logicky vyvodil, že hrdinky tohoto filmu nesplňují tuto definici. Na začátku druhé věty je ovšem explicitně napsáno, že takové jsou. Proč tedy to "Mohl by to být..."? Protože mít nebo čekat dítě automaticky znamená, že nemůžete být elegantní, sebevědomá nebo chytrá?

Jsem z toho sloganu poněkud zmaten, stejně jako jsem poněkud zmaten ze samotného filmu, který ve mně vzbuzoval intenzivní dojem, že se mi jeho tvůrci snaží vysvětlit, že děti znamenají v podstatě konec normálního příjemného života a že by si je nikdo nikdy neměl pořizovat, jinak dopadne podobně hrozně jako hrdinky Matek, kterým se mám vysmívat pro jejich nešťastné situace, do kterých se samy navezly.


Ale teď už k hrdinkám:

  • Sára je internetová influencerka, která se právě (na úplném začátku filmu) chystá rodit a hodlá to dokumentovat online, stejně jako dokumentuje každičkou sekundu svého života, k viditelné nelibosti svého přítele.
  • Hedvika je superbohatá, protože její manžel je nadnárodní superpodnikatel. Mají spolu batole, ale co je to platné, když manžel na Hedviku nemá čas a jenom do ní pořád cpe peníze, místo aby do ní nacpal penis? Není proto divu, že se Hedvika v parku zakouká do mladého skejťáka s kytarou.
  • Eliška právě zjistila, že otěhotněla. Její slovenská matka to nese nelibě, neboť nesnáší jejího partnera a dává to všem jasně najevo. Kromě toho má Eliška nějaké zvláštní trauma z toho, že vypadá málo těhotná a možná je částečně dementní (viz dále)...?
  • Zuzana je rozvedená, se dvěma dětmi, a nemá peníze, neboť je příliš měkká na to, aby z otce svých dětí ždímala alimenty.
A z toho se pak odvíjejí další... Aha, vlastně, teď jsem si uvědomil, že z ničeho z toho se ve filmu neodvíjí skoro nic!

Dehonestující generická maskulina se vkrádají už i do filmových kritiků

Tohle není vtip. Přesněji řečeno, "není to vymyšlený email":


Obávám se, že nemohu být pro, neboť slovo "kritika" pokládám za dehonestující femininum.

17.6.21

Recenze: Luca - 40%

V rámci experimentování jsem zkusil opět něco nového, a to podcast. Se svou drahou manželkou.

Mohla by to být do budoucna vhodná forma, jak se stručně zmiňovat o věcech, o kterých se mi nechce psát.


Další díly našeho podcastu jsou na Anchor.FM/fuxoft, nebo hledejte název "Fukocast" na Spotify, Google Podcasts atd...

16.6.21

Recenze: Rychle a zběsile 9 [F9 / Fast and Furious 9] - 60%

Dominic Toretto si užívá zasloužený klid, ale netrvá to dlouho, neboť Pan Nikdo byl unesen a s ním zmizely i dvě poloviny superzbraně, která nahackuje úplně všechno na světě, když se odemkne DNA klíčem. Jo, a Dominic má jiný počet sourozenců, než jsme mysleli, a někdo, kdo byl mrtvý, není tak mrtvý, jak jsme mysleli. A auta můžou létat ve vesmíru.

Všimněte si, že za černochy je korektně černý kouř a za Japoncem žlutý

Před pár lety jsem skoro určitě někde řekl, že kdyby se další díl Rychle a zběsile odehrával ve vesmíru, nedivil bych se tomu. Rychle a zběsile 9 se částečně odehrává ve vesmíru. Jde v tomto ohledu de facto o sequel filmu Gayniggers From Outer Space. A scéna, ve které dva černoši v raketovém autě ničí satelit 80 km nad zemí není ani zdaleka to nejméně uvěřitelné v tomto filmu.

12.6.21

Recenze: Tiché místo: Část II [A Quiet Place: Part II] - 40%

Doporučuji vám přečíst si mou recenzi prvního Tichého místa. A speciálně tu část, kde píšu o závěrečné části filmu, na které se mi nelíbilo, že vypadala jako kdyby si "Michael Bay chtěl přihřát svou hororovou polívčičku a prosadit klasickou hororovou podívanou".

A bohužel, celé nové pokračování vypadá jako konec prvního filmu.


Nejdříve uvidíme flashback, ve kterém se dozvíme, jak vlastně invaze začala. Je to masová podívaná s hromadami CGI, tedy přesný opak toho, proč se mi líbil první film.

A pak už následuje "hlavní film", ve kterém se někdo někam vydává, někdo ho jde hledat, najdou komunitu dalších přeživších a většina postav se nepříjemně často chová jako kreténi. Pamatoval jsem si několik vtipných konkrétních příkladů, ale bohužel jsem je zapomněl, neboť jsem pokračování viděl někdy před 15 měsíci a znovu se na něj dívat nebudu.

Akční scény s CGI hnusáky mě nijak nezaujaly a unikátní atmosféra prvního filmu letos již není unikátní. Filmaři se jí snaží různě permutovat a modifikovat, ale jsou při tom bezradní, neboť se snaží natočit něco, co nebude úplně totéž, ale přitom to bude totéž.

Nevím, jestli by šlo pokračování Tichého místa natočit nějak zajímavě, ale myslím si, že ani nebylo zapotřebí to zkoušet.

10.6.21

Recenze: Cruella - 40%

Tento hraný Disneyův film vypráví o tom, jak se ze skoro normálního britského děvčete v 60. a 70. letech stala Cruella de Vil (v některých starších českých verzích "Cruella de Mon"), pozdější antagonistka ze 101 dalmatinů.

Film začíná poměrně hardcore: Estella se narodí s černobílými vlasy, od raného dětství je svině (proto přezdívka "Cruella") a ve svých cca 8 letech způsobí smrt své matky. Následuje trauma, útěk do Londýna, vyrůstání mezi zlodějíčky a fast-forward o 10 let, kdy je jí tedy necelých 20 let a hraje ji najednou Emma Stoneová (32 let).

Estella / Cruella se nechá zaměstnat v módním salonu sviňské Vévodkyně (Emma Thomsponová), slavné módní návrhářky. Později je cosi zásadního odhaleno a Vévodkyně s Cruellou se stanou soupeřkami na život a na smrt, přičemž Vévodkyně stále netuší, že její zaměstnankyně Estella je tentýž člověk jako Cruella.

7.6.21

Seznamte se: Erlang

(Tento post není o filmu. Naopak je o programování a tudíž zcela nezajímavý pro velkou část z vás.)

Programoval jsem v životě ve všemožných jazycích, od assembleru až po Haskell. Pokud také programujete, rád bych se vám dnes stručně zmínil o jazyku Erlang, který mi mezi těmi desítkami jiných jazyků dodnes připadá výjimečný. Víc jsem v něm programoval někdy před 10 lety, pak jsem na mnoho let přestal, teď jsem se k němu z pracovních důvodů na chvíli vrátil a pořád mě udivuje a připadá mi výjimečný, neřku-li unikátní.

Nejprve by se asi hodilo pár stručných informací, které by vás měly zaujmout a nalákat, abyste četli dál. Takže:

  • Erlang byl vyvinut už někdy v 80. letech, původně jako jazyk speciálně pro programování telefonních ústředen. Tzn. asynchronních aplikací, které se nesmějí zhroutit a nesmějí být každou chvíli "shazovány a restartovány".
  • Existují aplikace napsané v Erlangu, které běží non-stop několik desetiletí, přičemž se v průběhu těch desetiletí ani jednou nerestartovaly a nezhroutily. Byly ale v průběhu těch let upravovány a změnil se hardware, na kterém běžely
  • Erlang je jediný programovací jazyk (který znám), ve kterém je programování procesů a jejich vzájemná komunikace zábava. Ve většině ostatních jazyků (které znám) je to noční můra.
  • Erlang je navržen tak, aby se v něm nedalo programovat prasácky. To znamená, že když chcete rychle vytvořit nějaký krátký skript, jde to v Erlangu o dost obtížněji, než v jiných jazycích. (Zatímco vás v jiných jazycích obtěžují středníky, v Erlangu vás obtěžují středníky, čárky i tečky.) Ale jakmile ten krátký skript začne přerůstat v něco komplexnějšího, s překvapením zjistíte, že v Erlangu je to přerůstání snadno zvladatelné, ne-li zábavné (na rozdíl od ostatnícn jazyků).
Takže to bylo pár odvážných tvrzení do začátku, abych vás nalákal, a teď už podrobněji.


Každá trochu rozsáhlejší Erlang aplikace pozůstává z procesů, které jsou zcela, totálně izolované. Nesdílejí spolu žádná data. Neexistuje nic jako "globální proměnné". Procesy mezi sebou mohou komunikovat jen tím způsobem, že proces A pošle zprávu procesu B. Každý proces má svůj "inbox", ze kterého si může vybírat příchozí zprávy. Pokud chce proces B odpovědět procesu A na jeho zprávu, musíte si implementovat mechanismus, který to udělá (ale implementujete si ho velmi snadno, většinou dvěma řádky programu). Pokud v procesu dojde k chybě, proces ukázněně "chcípne", všechno po sobě spořádaně "uklidí", vyšle případně ostatním procesům zprávu, že chcípl a ostatní procesy se podle toho zařídí: Chcíplý proces restartují, chcípnou taky, nebo něco jiného.

27.5.21

NeRecenze: Žáby bez jazyka - ??%

Nový film Miry Fornayové je o... Vlastně ne, nevím, o čem je nový film Miry Fornayové.


Vím ale skoro jistě, že Mira Fornayová má hrozně ráda Yorgose Lanthimose (Zabití posvátného jelena) a Davida Lynche a chtěla natočit něco jako oni. To znamená, že její film nemá nic, co by se dalo označit za "zápletku" nebo "děj" a je to jen sekvence nesmyslných scének, ve kterých neplatí základy kauzality, logiky a často ani fyziky. Dialogy se zacyklují, postavy občas na několik sekund "zatuhnou" v záběru, postavy mluví o něčem, co se objektivně neděje, a tak dále. 

Zásadní rozdíl oproti Lanthimosovi a Lynchovi ovšem spočívá v tom, že film Miry Fornayové neobsahuje naprosto nic audiovizuálně zajímavého (je natočený ruční kamerou v normálních česko-slovenských exteriérech a interiérech) a ani náznak jakéhokoliv humoru nebo zábavy. Všechno je natočeno tak, aby to bylo co nejlacinější - například "zatuhlost" postav není nějaký digitální trik, ale herci se prostě na chvíli přestanou hýbat (tedy, měli by se nehýbat, ale nejde jim to, takže se trochu hýbají).

Je možné, že scénář Žab není o mnoho horší než scénáře Lanthimose a Lynche, ale následkem režie Fornayové se mění WTF v nesnesitelné WTF.

A proč se tenhle post jmenuje "nerecenze" a nemá procentuální hodnocení? Protože jsem tento film vzdal po 20 minutách a šel jsem se místo toho drbat v rozkroku, což mi připadalo zábavnější.

P.S: Za těch 20 minut bylo ve filmu více full frontalu, než bych v životě chtěl vidět.

18.5.21

Jak na domácí hudební studio

Tento článek ze série "Jak na..." se bude podrobněji věnovat něčemu, na co se mě často ptáte, to jest "Jsem úplný začátečník, co si mám koupit / ukrást domů, abych mohl produkovat hudbu".

Předpokládám, že máte základní představu o tom, že hudba se skládá z tónů, ty tóny hrají různé nástroje, pak se to všechno smíchá dohromady, a tak dále... O tom tento článek nebude, ale psal jsem o tom už něco před lety. Tento článek bude o tom, jaké možnosti máte, pokud chcete ve svém bytě (tedy ne v profi studiu) vytvořit z hudebního nápadu finální audio stopu (dříve "CD"). Kromě toho také budu předpokládat, že hudbu chcete performovat na nějakém klávesovém nástroji (tzn. že vaší doménou není kytara, bubny nebo zpěv).

(Spousta věcí v tomto článku je samozřejmě subjektivní.)

Ilustrační foto něčeho, co jsem nikdy neměl a mít nechtěl

První rozhodnutí musíte učinit ohledně svého keyboardu (hudebního, nikoliv PC klávesnice). Nabízí se vám dva extrémy:

A) Koupit si opravdu nabušený keyboard, v něm všechno nahrát, namixovat a nakonec exportovat do WAV souboru nebo něčeho podobného.

B) Koupit si MIDI keyboard a všechno ostatní dělat ve svém PC. Přičemž termínem "MIDI keyboard" označuji v tomto článku MIDI klávesnici, která posílá do PC informace o tom, jaké klávesy mačkáte a kterými hejblátky pohybujete, ale sama neumí generovat žádný zvuk.

Zámerně se nevěnuji možnosti C), totiž "Propojit svůj MIDI keyboard s několika různými fyzickými syntezátory, všechno to prodrátovat a nahrávat to přes několik audio vstupů", protože mi taková možnost přijde v dnešní době zbytečná, ne-li kontraproduktivní. Pokud někdo tvrdí, že svým uchem "rozezná opravdový historický Roland Juno 60 od jeho virtuální emulace", tak je to pro mě snob, ne-li kokot.

Za sebe musím říct, že mi mnohem více vyhovuje možnost B), t.j. většinu věcí (včetně generování zvuku, aranžování a míchání) dělat ve svém počítači. Ale věnujme se nejdříve možnosti A):