30.11.13

Recenze: Rozkoš - 50%

Milena (Jana Plodková) je střihačka, která má problémy s láskou. Miluje tlumočníka, který s ní občas spí, ale nic vážnějšího nechce, což jí od začátku říká. Ona mu říká totéž, nicméně myslí jen na něj, stalkuje ho, a domnívá se, že banální SMSky od něj jsou důkazem lásky.

Nezávisle na tom ke konci filmu zemře Milenin přítel (spáchá sebevraždu), což ji ještě víc rozhodí.

Obojí s hlavní hrdinkou mává v novém filmu Jitky Rudolfové, která před pár lety natočila neobvyklé Zoufalce.




Film je z čistě dějového hlediska velmi řídký a předvídatelný, ale má velmi zásadní filosofickou podvrstvu, včetně abstraktních sekvencí (hlavní hrdinka nahá před komisí, mikrozáběry na nehumorné spermie) a citátů od chlapíka jménem Baudrillard (nevynalezl modem, je to jen shoda jmen). Například:

"...ještě štěstí, že všechny objekty, které se nám zjevují, jsou vždycky ty, které zmizely. Ještě štěstí, že se před námi nic nevyjevuje v reálném čase, jen jako hvězdy na nočním nebi. Kdyby byla rychlost světla nekonečná, bylo by tam vidět všechny hvězdy simultánně a zářivost nebeské klenby by byla nesnesitelná...ještě štěstí, že se nic neodehrává v reálném čase, jinak bychom byli v přísunu informací podrobeni takovému světlu událostí, že by v nich přítomnost nabyla nesnesitelné palčivosti..." (opsáno z presskitu)


A) Ten citát není pravda (kdyby byla rychlost světla nekonečná, jen by bylo rozsvěcování a zhasínání hvězd z našeho pohledu posunuto o nulové časové úseky, místo současných časových konstant).

B) Kdyby byla rychlost světla nekonečná, měli bychom mnohem vážnější starosti, než zářivost nebeské klenby.

C) (A to je v tuto chvíli zdaleka nejdůležitější) Takovéhle citáty mi znějí jako něco z Byl jsem mladistvým intelektuálem (což možná dokonce opravdu jsou) nebo z Co my jen víme (což je ještě horší možnost).

Těžko mohu být nadšen z filmu, jehož základ tvoří 1) takováto duševní onanie a 2) ublíženost hlavní hrdinky. Ona je sice kráva, která se sebou nechá orat, ale je to tak OK a máme ji litovat a oceňovat její psychické pochody, protože Baudrillard...

Kdybych celý film bral jen jako pohled na život ženy, která to nemá snadné (lhostejno jestli vlastní vinou, prostě to nemá snadné), šlo by o nadprůměrný film (rozhodně v českém měřítku), protože Rudolfová umí s kamerou / střihem / zvukem provádět slušné věci, herci hrají většinou zajímavě a všechno vypadá podstatně profesionálněji, než v Zoufalcích.

Hodně mi ale vadily ty filosofující, nereálné segmenty (citáty, snové scény, halucinační výjevy), které na mě působily nepříjemně agresivním dojmem, jako kdyby se mi tvůrce snažil za každou cenu vnucovat svou životní filosofii jako jedinou správnou. (Narozdíl třeba od Fontány nebo Klubu rváčů, kde je bizarní životní filosofie zajímavým způsobem popisována, nikoliv vnucována divákovi jako jediná správná.)

(Do jaké míry je celý film autobiografickou výpovědí Jitky Rudolfové, to je mi víceméně jedno a rozhodně to neovlivňuje mé hodnocení.)

20 komentářů:

  1. To, že se u té banální SMS ukazuje číslo a ne jméno odesílajícího, je vychytralý záměr autorky ukázat, že hlavní hrdinka je technicky ne zcela na úrovni nebo to má nějaký jiný rafinovaný důvod?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je docela zajímavé, protože SMSky se zobrazují pouze s číslem, ale když si telefonují, jsou myslím na displejích vidět jména, ne čísla. Asi mají hodně speciální telefony.

      Vymazat
    2. Zřejmě staré Motoroly, ty byly v tomhle hodně zvláštní a jména na úkor čísel dost bojkotovaly, co se pamatuju :-)

      Vymazat
  2. U druhého odstavce zásadní spoiler z konce filmu? To je snad rekord, ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Ona to pravda je, protože vtip je v tom, že k nám světlo ze vzdálených hvězd ještě vůbec nedoletělo, detaily viz kniha pana Zamarovského Proč je v noci tma? (je to ještě složitější). Existuje k ní i přednáška, jejíž záznam roste na http://media.fel.cvut.cz/archive/fc/ .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A naopak světlo z hvězd, které už vyhasly, ještě pořád vidíme, protože k nám ještě nedoletělo to vyhasnutí...

      Vymazat
    2. Já myslím, že dnes je nejuznávanější vysvětlení to, že protože se vesmír stále rozpíná, je světlo většiny objektů posunuté do rudé části spektra, tzv. Redshift paradox. Prvotní Velký třesk totiž taky vygeneroval obrovské množství světla.

      Vymazat
    3. Takže v noci bychom koukali na nebe a tam by hvězdy neustále přeblikávaly, nebo jak?

      Vymazat
    4. Světlo by se vlivem zakřivení vesmíru zase vracelo a díky rychlosti vyšší než světlo by bylo schopné pronikat hmotou (neutrina) a tím pádem by světelnost stoupala nad všechny meze a vlastně by nebylo nic vidět, resp. jen světlo.
      Chybí mi tedy v tom případě zmínka o vlivu této změny na smysl análního bělení.

      Vymazat
    5. Vlivem rozpinani je vubec prvni volne svetlo z pocatku vesmiru rotazene na velmi chladne mikrovlne zareni, jeho stav z doby 380000 let po velkem tresku (tehdy bylo zhruba ve viditelnem oboru nejakych 3-6000 kelvinu) dnes pozorujeme jako tzv. reliktni zareni (a uz ma jen 2.73 Kelvinu) . Takze na nebi ho fakt ocima nevidime. Dalsi cast svetla jeste nedorazila, jak rikal Eso. Takze ve viditelne casti vidime jen malo z celkove, napric veky vyzarene energie. Vetsina fotonu se plazi v tepelnem zareni a nize k mikrovlnemu. Vysokoenergeticke (gama, rentgenove, UV a samozrejme viditelne) padne z velke casti za obet pohlceni a vyzareni na nizsi vlnove delce - typicky jako teplo v IR. No a nakonec, zda se ze vesmir je prinejmensim stejne velky nebo vetsi nez by svetlo stihlo cely obletet, tim padem zadne ozveny zpusobene jeho zakrivenim. V posledni rade je potreba vzit na vedomi, ze pri pozorovani vidime prave jen ten jeden okamzik fotonu a nevidime ty co jsou na ceste a ty co jsou uz za nami i jejich energie patri do souctu ale pro nas jsou nedostupne. Fuka tohle mozna tusi, ale jeho znalosti astrofyziky zdaleka nestaci na drzkovani v recenzich.

      Vymazat
    6. Jeste jsem zaapomel na jedno. To vubec prvni svetlo nebylo videt. bylo zcela volne a s latkou uz neinteragovalo. Duvodem je prave jeho osvobozeni od latky tim, ze tech 380000 let po bigbangu je chvile kdy celkova teplota vesmiru umoznila aby se elektrony konecne chytly k jadrum vodiku a helia a vznikly tak vubec poprve atomy. A atomy jsou EM neutralni, cili svetlo uz nezadrzuji ani ony (pouze rozptyluji) ani volne elektrony. Takze pak byla dlouho tma az asi do 400 000 000 let kdy vznikly prvni hvezdy a ty svitily poradne a byly kurva velky. Tehdy vubec poprve prestala byt v noci tma, i kdyz nebyly planety ani pozorovatele, nebylo je jeste z ceho postavit, nebyl uhlik kyslik vubec nic. Jen Vodik (2/3), Helium (1/3) a speticka lithia, berylia . Zbytek az po zelezo vznikl v termonuklarnich reakcich. Dal od zeleza tzv. vzacne prvky, ty vznikly az pri vybusich supernov. Proto jich je tak malo, bezne v hvezdach nevznikaji.

      Vymazat
  4. Výborná recenze pane Fuko. Tak nějak mě to oslovilo, asi na to zajdu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. mě to taky oslovilo a rozhodně.......na to nezajdu

      Vymazat
  5. Eso: to je asi pravda, ale v případě nekonečné rychlosti světla by asi neexistoval ani rudý posuv, ani reliktní záření.

    Fuxoft: hezkej pokus, ale horizont se s časem zvětšuje. Kdybychom předpokládaly, že hvězdy vznikají a zanikají stejnou rychlostí, pak se v konstantním objemu tento efekt vyruší. Jenomže objem, odkud k nám může přiletět světlo se neustále zvětšuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tento model je prilis zjednodusujici

      Vymazat
    2. tato zjednodušenost je příliš modelující

      Vymazat
    3. My s Majdou a Kamilou bychom to taky prepokladaly. Jeste ze Michalova klada strika nekonecnou rychlosti nehmotne spermie ktere se vyskytuji ve vsech bodech casu zaroven.

      Vymazat
  6. Off topic - bude recenze na Cirkus Bukowsky?

    OdpovědětVymazat
  7. tenhle film je na 20% jak vysitej

    OdpovědětVymazat